Základy tušetinské filosofie

 

Ještě dříve, než se podíváme na některé zákazy a normy v životě Tušetinců, které se mohou dotknout i návštěvníka oblasti, je vhodné pochopit jejich příčinu. Ta vyplývá z poměrně propracované kosmologie Tušetinců, která se sice v mnohých rysech neodlišuje od mytologií jiných horských či pasteveckých národů, nicméně v této oblasti zůstávají mnohé tradice velmi živé. 

tušetinské mytologii existuje velmi výrazné dualistické myšlení a důraz na rovnováhu dvou protikladných principů. Níže uvedený obrázek vyjadřuje kvintesenci tušetinské duality a z toho vyplývající vzorce chování.

V levé části obrázku jsou dvě hlavy, představující mnohoúrovňový symbol. Horní hlava může označovat mužský princip, dobro, nebe, anděla, racionalitu či vědomí. Dolní hlava respektive odpovídá ženskému principu, zlu, peklu, ďáblovi/drakovi, emocionalitu či podvědomí. Jejich zhruba stejná velikost vyjadřuje rovnováhu a zároveň jinakost obou principů. Pro místní obyvatele z toho vyplývá snaha o rovnováhu mezi mužem a ženou a zároveň poměrně výrazném rozdělení jejich rolí. Muži se například tradičně nestarali o dobytek, zatímco ženy nepásli ovce.

Přesto se oba principy střetávaly, což vyjadřuje první protnutí obou symbolů. V životě Tušetinců existovalo mnoho her, kde si mladí muži a mladá děvčata hrála proti sobě či spolu soupeřila. Podobně rozdělení a zároveň protnutí rolí je například vyjádřeno v tušetinských tancích, při nichž se páry nedrží a přesto se prolínají. V zemědělské oblasti Tušetie se tyto dva principy – mužský a ženský – tradičně střetávaly například při polním pracích, které dělali muži i ženy dohromady.

Střetem obou principu (dobro-zlo, žena-muž, racionalita-emocionalita, vědomí-podvědomí, nebe-peklo apod.) poté vzniká energie, ze které mj. vznikl i náš svět (symbolizovaný terčem). Tato energie může dávat život a její vyhasnutí naopak vede ke smrti. Ta je vyjádřena v pravé části obrázku oddělenými konci.

Člověk byl považován v tušetinské mytologii za někoho navíc. To je vyjádřeno symbolem, nad prvním protnutím obou principů. Člověk je sice součástí světa, je ovlivňován jeho dualitou, nicméně může tuto dualitu ovlivňovat. V malém etnografickém muzeu v jedné z věží Kesela nad horním Omalem je citát jednoho z místních obyvatel z roku 1934, kdy nad Tušetií proletělo první letadlo. Tento prostý pasák se vyjádřil, že racionalita u člověka může převážit, což může vést k vychýlení rovnováhy v silně dualistickém světě. Zde je již předpovězena možnost zneužití technických vynálezů či výrazné převážení rozumu nad duchovní či emocionální stránkou života. Toto vychýlení potom může vést k nežádoucímu chaosu a případně i katastrofě, kterou je schopen člověk učinit světu i sám sobě.

Pro návštěvníka Tušetie z toho vyplývá nutno respektovat rozdělení světa, v praktické rovině zejména na mužský a ženský princip. Není proto vhodné se rozčilovat nad některými zákazy pro ženy, které by chtěly případně místní obyvatele poučovat o rovnoprávnosti mužů a žen. Ano, muž a žena jsou rovnoprávní, nicméně jejich úlohy v životě jsou chápány jako dva oddělené principy.

 

1. Posvátná místa

Na řadě míst v Tušetii stojí posvátná místa, často malé svatyňky, ale i kostely či jejich zbytky. S ohledem na výše uvedené oddělení mužského a ženského principu v tušetské mytologii jsou rovněž oddělené i tyto svatyně pro muže a pro ženy. Přičemž jsou okolo vesnic viditelné spíše mužské svatyně. K nim by se proto ženy neměly přibližovat. Z hlediska výše vysvětlené tušetinské mytologie by tato zásada mohla vést k narušení rovnováhy mezi dvěma duálními principy a tím i k chaosu. Ke svatyním se proto mohou přiblížit dívky do zahájení měsíčků a ženy po klimaktériu. K významnějším místům, k němuž by se ženy neměly přibližovat, patří například kostel v Šenaku, zřícený kostel v Dartlo či malá svatyně na hřebeni keselského hradu nad horním Omalem.

 

2. Oddělené sezení mužů a žen

V minulosti bylo zcela jednoznačné, dnes již za běžným stolem sedí muži i ženy dohromady, jakkoliv často třeba na jiných stranách stolu. Pro běžného návštěvníka však toto rozdělení nemusí platit. Přísné rozdělení stolů na muže a ženy se objevuje při tradičních událostech – např. svatby, pohřeb či vzpomínky na mrtvé, případně na hostině při příležitosti náboženských svátků.

 

3. Menstruační cyklus

Ženy v menstruaci by se neměly objevovat na místech skladování potravin, v pivovarech (obvykle malé stavení ve vesnici, v horním Omalu například vedle hotelu Omalo. Žena v menstruaci by se neměla objevovat kdekoliv na veřejném shromáždění či v kostele, jakkoliv by se k němu mohla přiblížit (příklad kostela v horním Omalo).

 

4. Vepřové maso

Tušetinci považují vepřové maso za nečisté (patrně pod vlivem sousedním muslimských kmenů a také proto, že v horách je jeho pěstování spojené s většími riziky). Konzervy s vepřovým proto raději vařte pouze pro vlastní potřebu a v nepřítomnosti místních lidí.

 

5. Jízda na koni ve vesnici

Pokud si pronajmete koně, bývá pravidlem (jakkoliv ne striktně dodržovaným), že před vesnici z koně sesednete. Dnes již sice nikdo nepovažuje jezdce na koni za znamení hrozby, nicméně místní průvodci tento zvyk vcelku dodržují. Pravidlo neplatí pro místní obyvatele vesnice.

 

Zdroje:

Idoidze, Nugzar: Tušetie. Průvodce o mravech a obyčejích obyvatel Tušetie pro návštěvníky a o jejich vzájemném vztahu. Omalo, 2006 (k dostání v ruské/německé a anglické/gruzínské verzi v návštěvnickém centru Národního parku Omalo.

Cocanidze, Georgij: Ot listopada do listopada. Tbilisi: Kavkasiuri sachli (Kavkazský dům), 2008.

Konzultace a informace od místních obyvatel, zejména Anzora a Nugzora Idoidze, červenec 2010.

 

Zpět na stránku Tušetie

 

Zpět na stránku Gruzie