Home Page

Životopis

Curriculum Vitae

VŠE

Cestování a cesty

Odkazy

Pardubice

Publikační činnost

Kontakt

CESTOVÁNÍ VE STŘEDNÍ ASII

Aktualizováno 30.9.2010

 

Na této stránce jsou se snažím v rámci možností sumarizovat informace pro případné cestovatele do tohoto regionu. Nemohu a nejsem schopen sledovat všechno, a tak omluvte, jestli informace zde poskytované budou neaktuální. Pokud myslíte, že je zde jakákoliv nepřesnost, napište mi na e-mail slavomir.horak [zavinac] post.cz.

 

Na této stránce najdete:

Víza  - informace o získání víz nejen do zemí Střední Asie, ale i do většiny zemí bývalého SSSR 

FAQ - časté otázky, které se objevují v dotazech, jež mi chodí na mail. 

Doprava do Střední Asie

Letecky

Po zemi: Severní cesta (přes Moskvu), Severní cesta (přes Kyjev), Jižní cesta (přes Írán), Jižní cesta (přes Kavkaz)  

Informace o jednotlivých zemích:

Tádžikistán - praktické informace nasbírané v letech 2002-2010 (aktualizace září 2010)

Turkmenistán - informace nasbírané na cestě do Turkmenistánu v roce 2001 (aktualizované podle dalších zdrojů v letech 2005-2010)

Cestopis ze Střední Asie 1999 

        Kazachstán - Almaty, Astana (aktualizováno léto 2006 a ohledně Almaty také 2008)

        Kyrgyzstán (aktualizováno léto 2006)

        Uzbekistán (aktualizováno v září 2010)

        Fotogalerie

Moskva - průvodce po Moskvě

Odkazy na cestovatelské stránky o Střední Asii

 

FAQ o cestování ve Střední Asii (některé obecné otázky)

 

        Víza

·         Získání víz do Střední Asie

·         Víza osobně nebo přes cestovní kancelář? Má smysl, abych sháněl víza osobně, nebo se mám raději obrátit na cestovní kancelář. Kdo má větší šance - osobní návštěva na velvyslanectví nebo cestovní kancelář.

·         Cestovní kanceláře v ČR. Existuje v ČR cestovní kancelář, která by vyřídila pozvání do středoasijských zemí?

·         Úplatky na ambasádách. Pokud bych měl přijít na velvyslanectví sám, jaká je pravděpodobnost, že po mě bude někdo chtít úplatek? Mám jej nabídnout hned nebo počkat na nějaký náznak? Kolik peněž dát/nabídnout?

·         Odmítnutí víza. Jestliže nedostanu vízum na velvyslanectví v některé zemi, lze to zkusit i jinde?

·         Posloupnost při získávání víz. Získal jsem dojem, že víza do určité země dostanu, pokud předložím víza z jiné země. Je tento dojem správný?

·         Registrace na OVIRu

 

        Na místo a na místě

·         Nejvhodnější způsob dopravy a cenové relace    Letecky  Po zemi  

·         Nějaké možnosti stravování a ubytování + cenové relace

·         Bezpečnost

·         Výše pokut, úplatků a jejich frekvence

·         Jazyky ve Střední Asii

·         Jaké je optimální časové období pro návštěvu těchto oblastí vzhledem ke klimatu?

·         Jsou nějaké zdravotní rizika případně jaké zvolit očkování?  

·         Nějaké zajímavé tipy na návštěvu týkající se jak přírody , kulturních památek nebo místních etnik

·         Přístup na Internet ve Střední Asii a mobilní telefony

·         Tipy na některé stránky týkajících se těchto zemí nebo  na stránky typu Lonely planet - podívejte se také na kompletní odkazy na hlavní stránce o Střední Asii   

Jak lze získat víza do Střední Asie

 

Registrace na OVIRu 

 

 

Získal jsem dojem, že víza do určité země dostanu, pokud předložím víza z jiné země. Je tento dojem správný?

Víza do další země potřebujete pouze pokud si žádáte o tranzitní vízum. Obvykle je vyžadováno vízum do další, případně předchozí země (pro vydání turkmenského tranzitního víza jsou vyžadována například íránská a uzbecká víza). Často se tato víza vydávají na pevná data (právě Turkmenistán), takže je nutné data průjezdů trochu naplánovat. Tranzitní vízum je v podstatě jedinou možností, jak se dostat do Turkmenistánu bez služeb cestovní kanceláře.

 

 

Jaké je optimální časové období pro návštěvu těchto oblastí vzhledem ke klimatu?

Záleží na tom, kam chcete jet. Obecně ne nevhodnější sezónou jaro, kdy teploty jsou relativně příjemné. Pokud chcete do tádžického Pamíru nebo na Ťan-Šan v Kyrgyzstánu, nejde to jindy než v létě. Některé průsmyky jsou až do léta kvůli sněhu uzavřené!!! Při kombinaci horské a poznávací turistiky je potom nevhodnější období okolo června, případně pozdní léto. Ze zkušenosti mohu říci, že i letní vedra (okolo 40°C) se dají poměrně dobře snášet kvůli suchému vzduchu. 

 

Má smysl, abych sháněl víza osobně, nebo se mám raději obrátit na cestovní kancelář. Kdo má větší šance - osobní návštěva na velvyslanectví nebo cestovní kancelář.

Pokud máte možnost si všechna víza oběhat sami, potom je zbytečné obracet se na cestovní kanceláře v ČR, kterým budete platit za vyřízení víz. Nezapomeňte však, že kromě Kazachstánu jsou všechna ostatní velvyslanectví ve Vídni nebo v Berlíně, což obvykle znamená 1-2 cesty do těchto destinací. Pokud máte pozvání, potom turkmenské a uzbecké vízum získáte hned, kyrgyzské a tádžické vízum během jednoho dne získat nelze. Na druhou stranu lze tato víza vyřídit poštou, avšak v tomto případě si nechte časovou rezervu. Většina cestovních kanceláří poskytuje pouze vyřízení víz a např. nikoliv zajištění pozvání (tj. musíte jim dodat všechny dokumenty a oni Vám na velvyslanectví dojdou. Pro lidi, kteří  nemají možnost z pracovních důvodů se uvolnit na výlet do Německa či Rakouska, je cestovní kancelář jedinou alternativou. Je možná výhodnější zadat jedné cestovní kanceláři balík požadavků na víza, solidní firma by měla efektivně zvládnout všechna víza. Seznam cestovních kanceláří klikněte zde. Šance na získání/odmítnutí víz přes cestovní kancelář a vlastními silami je pro Střední Asii prakticky stejná. V každém případě si nechte hodně času, především, pokud hodláte navštívit několik států najednou.

 

Existuje v ČR cestovní kancelář, která by vyřídila pozvání do středoasijských zemí?

V současné době neexistuje cestovní kancelář, která by se specializovala výhradně na Střední Asii. Řada cestovních kanceláří a agentur Vám zprostředkuje víza, často i s pozváním. Obecně však platí, že pozvání vyjde levněji, pokud si jej vyjednáte s některou cestovní kanceláří ve Střední Asii. Zde je přehled vybraných cestovních kanceláří, které inzerují zajištění víz do středoasijských zemí. Nemám ale ověřeno.

Bohemia - Kazachstán (vč. pozvání)

Vízový servis - všechny země Střední Asie (vč. pozvání).

Kazašsko-české obchodní informační centrum - víza do všech zemí, vč. pozvání, poměrně drahý agenturní poplatek (2700 Kč).

Bemett - víza do všech postsovětských zemí (výhodné ceny za víza do Ruska), nejsou přesné podmínky získání víz do Střední Asie, ani možnost zajištění pozvání.

 

Pokud budete znát další cestovní kanceláře, které jsou schopny vyřídit víza, dejte mi vědět na e-mail slavomir.horak(zavináč)post.cz.

 

 Nejvhodnější způsob dopravy a cenové relace

Letecky

(aktualizace duben 2010, pokud není uvedeno jinak)

Kvůli problematické situaci s obdržením víz jak severní, tak i jižní cestou (zpřísnění vízové politiky v Turkmenistánu), je letecká přeprava nejvýhodnější (i když nikoliv nejlevnější). Aktuální ceny pro konkrétní data je možné vygenerovat na stránkách www.letenky.cz, www.letuska.cz, www.gtsint.cz, www.pelikan.sk, www.kralovna.cz nebo www.travelocity.com. Ceny se standardními společnostmi se pohybují v rozmezí 16-23000 za zpáteční letenku s návratem do 1 měsíce. S nízkonákladovými společnostmi typu Air Baltic se můžete dostat i o něco níže. O něco levnější mohou být rovněž odlety z Vídně či Berlína. U většiny leteckých společností je možný odlet z jiného města za cenu jenom o něco vyšší. Kombinovat tak lze například Praha-Biškek/Taškent-Praha (Aeroflot, Turkish Airlines), Praha-Taškent/Tbilisi-Praha (ČSA, Turkish Airlines), Praha-Taškent/Almaty-Praha (ČSA, Turkish Airlines), Praha-Biškek/Baku-Praha (Aeroflot, Turkish Airlines). Letecké společnosti obvykle s ohledem na další návaznost spojů přilétají do Střední Asie nad ránem nebo v noci a odlétají v noci nebo brzo ráno (výjimkou je například odlet linek ČSA ze Střední Asie, které je obvykle v dopoledních hodinách).

 

Významné letecké společnost, které létají do klíčových měst Střední Asie (duben 2010).

 

Turkish Airlines (Almaty, Astana, Ašgabat, Biškek, Dušanbe, Taškent)

Austrian Airlines (Astana)

Aerosvit (Astana, Almaty, Taškent)

ČSA (Almaty, Taškent-pouze v létě)

Rossija (bývalé Pulkovo) (Almaty, Astana, Karaganda, Oskemen, Pavlodar, Šymkent, Biškek, Dušanbe, Chodžent, Taškent, Samarkand, Namangan)

Aeroflot (Biškek, Taškent)

Air Baltic (Almaty, Dušanbe – do října 2010, Taškent, z Vídně/Berlína přes Rigu, nutno připočíst další náklady, letecká společnost se svým konceptem blíži spíše low-costu)

Lufthansa (Almaty, Astana, Ašgabat, Taškent)

Belavia (Astana, obvykle 1x týdně)

 

Doprava po zemi

Existují dvě varianty, jak se dostat z České republiky do Střední Asie. Obě jsou však komplikovány vízovou situací (při severní cestě je nutné obstarat si ruská a kazašská, případně běloruská víza. Jižní cestě stojí z vízového hlediska Írán/Ázerbájdžán a Turkmenistán. Všechny varianty lze různě kombinovat i s leteckými přesuny. Pokud však máte dost času (zvláště na vyřizování víz), obojí je zvládnutelné a v každém případě jde o zajímavou zkušenost.


Severní cesta přes Moskvu
(ceny aktualizovány v roce 2008)

V tomto případě je nutné tranzitní, případně turistické vízum do Ruska (lze vystavit na dobu prokázaného tranzitu) a Kazachstánu (případně do Běloruska, pokud jedete touto cestou).

Vlakem do Moskvy: dá se pořídit okolo 1750 Kč (bez ceny lehátek/lůžek) s několika přestupy (obvykle Warszawa, Siedlce, Lukow, Terespol, Brest). Podívejte se na stránku o Moskvě. Dražší přímý vlak stojí okolo 3800 Kč včetně lůžka. Je nutno zajistit si ruská a běloruská víza.

Vlak z Moskvy do Střední Asie: v současné době vlaky jezdí několikrát týdně na těchto trasách:

Trasa

Frekvence

Plackartnyj

kupejnyj

Moskva – Taškent

3x týdně

5700 Rbl

10400 Rbl

Moskva – Almaty

Obden

4200 Rbl

6900 Rbl

Moskva – Biškek

3x týdně

4800 Rbl

8500 Rbl

Moskva – Šymkent

Denně Moskva-Almaty/Biškek

3500/4200 Rbl

5800/7000 Rbl

Moskva – Astana

Denně

4100 Rbl

7000 Rbl

 

Ceny ověřeny v dubnu 2010 a nezahrnují případné další poplatky, kurs 1 Rbl=cca 0,64 Kč

Mezinárodní spojení z/do Turkmenistánu neexistuje (tranzitní vlaky neumožňují výstup na turkmenském území), i když se jedná o jeho obnovení. Jízdenky na všechny uvedené vlaky lze elektronicky rezervovat na stránkách ruských železnic (http://ticket.rzd.ru).

 

Letecky z Moskvy do Střední Asie: z moskevských letišť létají místní i ruské společnosti (zejména Aeroflot a S7 Airlines). Vzhledem k určité konkurenci lze najít relativně levnější letenky.

Přibližný rozpočet na úspornou zpáteční cestu Praha - Biškek (ověřeno 2010)

Praha-Moskva zpáteční

3700 Kč

Spojení s přestupy

Běloruské vízum

1000 Kč

35 EUR

Ruské tranzitní vízum (2x)

1900 Kč

Moskva – Biškek zpáteční

6200 Kč

Plackarta, 3x týdně

Vízum do Kazachstánu

1400 Kč

2x30 USD

Celkem

200 Kč

Doba přejezdu cca 5-6 dní v jednom směru

Jak je vidět, cena se blíží letence na lince Praha-Biškek zpáteční (s Aeroflotem nebo Turkish Airlines)

Severní cesta přes Kyjev

V tomto případě je nutné tranzitní vízum do Ruska (lze vystavit až na 7 dní) a Kazachstánu.

Doprava do Kyjeva - viz Stránku k Ukrajině s některými aktualizacemi v roce 2008.


Vlak Kyjev - Astana

(data platí v dubnu 2010)


Kyjev 17.36 (St, Pá) – Astana 22.38 (So, Po) – lze dojet až do Karagandy, kam vagón přijede další den dopoledne
Astana (11.42, Út, Ne) - Kyjev 9.52 (St, Pá)

cena: plackarta 1000 UAH, kupejnyj 1780 UAH.

Vlak Charkov – Taškent

(data platí k červnu 2008)

jízdní řád:

Charkov 11.50 (po) – Taškent 22.40 (čt)

Taškent 19.15 (čt) – Charkov 1.46 (po)

cena: Charkov-Taškent (cca 2672 Kč, plackarta, podle Uzbeckých železnic v ruském systému není tento vlak uveden

Přibližný rozpočet na cestu Praha – Almaty přes Kyjev a Astanu

Praha – Kyjev zpáteční

2200 Kč

Úsporná varianta Praha-Michalovce-Užhorod-Kyjev

Kyjev – Astana

2300 Kč

1000 UAH

Ruské tranzitní vízum (2x)

1900 Kč

Astana – Kyjev

2300 Kč

1000 UAH

Vízum do Kazachstánu

1400 Kč

2x30 USD za tranzitní vízum

Astana – Almaty zpáteční

600

2x2200 KZT plackarta

10 700 Kč

Jižní cesta přes Írán (Praha - Istanbul - Teherán - Ašgabat)

Tranzitní víza do Turkmenistánu nemusejí být velkým problémem, ale bude Vás to stát asi 14 dní času a výlet do Vídně, případně delší dobu strávenou v Íránu. viz stránka o vízech. Celá cesta byla vyzkoušena v létě 2001 a kolegy v roce 2006.

Postup je následující:

Praha-Istanbul: Nejlevnější možná cesta je autobusem, 4xtýdně jezdí společnost KATEV, jednoduchá 2600 Kč, zpáteční 3900 Kč. (sleva 10% pro studenty, mládež do 26 let a seniory nad 60 let)

Istanbul-Teherán-Mašhad: denně odjíždí několik autobusů do Teheránu – cena okolo 30 USD (možno smlouvat). V Teheránu přestoupit na autobus (přesun na jižní terminál terminál-e džonúb nebo na východní terminál - terminál-e šark) nebo vlak (istgáh-e ráh ahán, několik vlaků denně) do Mašhadu. Cena Teherán-Mašhad cca 8-10 dolarů (levnější vlak či autobus v létě 2010, super luxusní vlak, nebo lehátko 1. třídy 20-40 USD).

Mašhad-Ašgabat: Z Mašhadu autobus do městečka Kúčán (z Mašhadu jméně 2x ráno a večer), odtud taxi na hranice (Bádžgírán, cca 10 USD za celé auto), autobusem přes hranice (1 USD), z hranic do Ašgabatu taxi (4-5 USD).

Teherán - Gonbád-e Kávus - Bádžgírán - Ašgabat: Z východního autobusového nádraží v Teheránu (terminál-e šark) odjíždí několik denních i nočních autobusů na Gonbád-e Kávus (možnost prohlídky slavné věže Gonbád-e Kávus), cena cca 6-8 USD podle druhu autobusu (cca 9-10 h). Odtud jezdí nejméně 2x denně autobus do Mašhadu. Asi po 6 h cesty od Gonbád-e Kávusu leží městečko Kučán (Quchan), odkud jezdí taxíky na hranici v Bádžgíránu. Z íránské strany na turkmenskou jezdí autobus (1 USD v turkmenských manatech, ev. 1 USD) a z turkmenské strany jezdí taxíky do Ašgabatu (cca 20 km).

Mašhad - Serachs. Z Mašhadu lze je jet autobusem na hraniční přechod Serachs (několikrát denně), hranici lze přejet místním minibusem a ze Seragtu na turkmenské straně je možné přejet do Ašgabatu (cca 1x denně autobus, případně společné taxíky).

Jižní cesta přes jižní Kavkaz (Istanbul - Tbilisi - Baku - Turkmenbašy)

Výhodou jsou od roku 2005 zrušená víza do Gruzie a Turecka a problémem jsou od roku 2009 složitější víza do Ázerbájdžánu (pokud však chcete tranzit, není to vázáno na pozvání cestovní kanceláře).

I. letecky Praha - Baku:

Viz notoricky známé stránky www.gtsint.cz, www.letenky.cz, www.studentagency.cz. Cenově se nejlevnější letenky s Aeroflotem, Aerosvitem či Turkish Airlines pohybují okolo 13-14 000 Kč zpáteční. Lze kombinovat i odlet ze středoasijské destinace (například Praha-Baku/Taškent-Praha s Aeroflotem nebo Turkish Airlines). Výhodou této trasy jsou bezproblémová (i když drahá) víza na letišti v Baku (90 EUR)

 

II. po zemi Praha - Baku:

Praha - Istanbul - viz výše


Istanbul – Baku

Zajímavou variantou by bylo zkusit najít levnou letenku s Turkish Airlines Istanbul-Baku (Turecké aerolinie občas poskytují slušné slevy studentům nebo mládežníkům).

Vlakem se lze dostat například do Erzurumu nebo do Karsu (viz jízdní řády na stránce tureckých železnic - www.tcdd.gov.tr), odtud potom autobusem do Gruzie (hraniční přechod Posof/Vale-Achalciche). Je to trochu složitější, ale asi nejlevnější, navíc na ISIC poskytují Turci docela zajímavou slevu. Z Vale/Achalciche jezdí denně noční vlak do Tbilisi (4 GEL/50 Kč – obščij).

Jinou možností je autobus, který je lepší a rychlejší s přestupy - Istanbul-Trabzon (nejlépe odpoledne odjezd z Istanbulu, ráno příjezd do Trabzonu, cca 25-30 USD, teď je ale Turecko stále dražší). Odtud minibusem do Hopy (cca 4 hod), dolmušem do Sarpu na hranice (cca 1 h), přechod hranic pěšky, čímkoliv do Batumi (možností je nepřeberně) a vlakem, autobusem nebo maršrutkou do Tbilisi (Trabzon-Tbilisi cca okolo 15-20 USD v roce 2009), dále autobusem nebo vlakem do Baku (Tbilisi-Baku, 20 h vlakem, cca 30 USD v roce 2009). Celá cesta Istanbul-Baku by se mohla (podle mých odhadů) pořídit za cca 70-80 USD.

Jinak jezdil přímý autobus Istanbul-Baku, ale aktuální podrobnosti mi nejsou známy. Na istanbulském Otogaru však určitě budou vědět. Jeho nevýhodou jsou však relativně dlouhá stání na hranicích. Celkem počítejte z Prahy do Baku asi na týden.


Baku – Turkmenbašy

Lodě odjíždějí téměř z centra Baku (místní staré město stojí za návštěvu), cena cca 65 USD (podzim 2008) sedačka + případná kabina (nejlépe je domluvit se s někým z posádky, než kupovat oficiální lístek), většinou jezdí trajekty dosti prázdné (hlavní je náklad).



Nějaké možnosti stravování a ubytování + cenové relace

Ubytování je možné prakticky ve všech větších městech, problémem bývá cena, která bude jednoznačně největší položkou při vašem pohybu ve Střední Asii. U hotelových zařízení pohybuje od 30-50 USD za noc. Navíc v mnoha případech cizinci platí vyšší cenu než místní. Je možné dále najít ubytování v soukromí, jehož cena se sice také různí podle místa, délky pobytu apod., obvykle je to však levnější a pohodlnější možnost. Například v Taškentu lze sehnat ubytování v 1-pokojovém bytu za 200 USD na měsíc, na několik dní by to mohlo být třeba za 10 USD/den (2008), v Dušanbe jsem ve stejném bytu bydlel 14 dní za 180 USD (průměrná cena), denní sazba by byla cca 15-20 USD (2008). V Astaně však byly ceny minimálně cca za 30 USD/noc (zprostředkovatelská kancelář na nádraží nebo ženy před nádražím). Mimo hlavní a turistická centra jsou ceny obvykle levnější. V Uzbekistánu v turistických centrech (zejména Buchara a Chiva) se rozšiřuje síť oficiálního ubytování v soukromí (obvykle nazývaných B&B), které stojí okolo 15-20 USD a máte k dispozici svůj pokoj, často ráno i snídani. Mimo sezónu lze takto bydlet i laciněji.

Jak si sehnat ubytování  v soukromí? Nejlepší je v daném místě zeptat se na nějakém shromáždění taxíků (autobusové, vlakové nádraží). Taxikáři většinou znají o někom, kdo poskytuje ubytování a svezení taxíkem není zase tak strašně drahé. V menších městech se lze zeptat v obchodech v okolí autobusových nádraží nebo na bazaru. Pozor!! S taxikáři je vhodné se na všem dohodnout předem, pokud vás neveze k příbuznému/známému, potom z tohoto člověka bude vyžadovat poplatek za zprostředkování. V takovém případě (zvláště pokud potřebujete na delší dobu) řekněte, že budete bydlet jenom 1-2 dny a domluvte se dále s majitelem bytu bez „taxikářské přirážky“.

Ptejte se také, zda ve městě není "kvartirnoe bjuro", které je sice většinou zaměřené na dlouhodobé ubytování, ale může být schopno ubytovat i na několik dní. Tento systém funguje dobře v Almaty a v Astaně – viz stránku ke Kazachstánu).

 

Výše pokut , úplatků a jejich frekvence

Zásada platí, že pokud nechcete úplatkem něco získat jako cizinec se můžete úplatkům vyhnout. Během svých mnoha cest po Střední Asii jsem úplatek platil pouze výjimečně (z potřeby nebo z hlouposti). Především je nutné mít (alespoň zdánlivě) všechny papíry v pořádku. Jestliže však nemáte cokoliv v pořádku, chcete se dostat přes nějaké místní úřady, úplatek je často nejjednodušší cestou k získání příslušného úředníka (je třeba ale vědět, kam se obrátit, jinak si z vás udělají dojnou krávu). S ohledem na protikorupční tažení u většiny vlád (alespoň oficiálně) je také stále větší strach z očividného braní úplatků, zvláště od cizinců.

Výše úplatků se potom pohybuje podle závažnosti požadavku od 5 dolarů až do neomezené výše. Při předávání úplatků je třeba mít na paměti, že se dopouštíte trestného činu, za který je například v Uzbekistánu okolo 5 let vězení. Především je tedy důležité ujasnit si, zda případným úplatkem něco získám a uplatňovat je také až jako krajní variantu. Do té doby se snažit trpělivě přesvědčovat o tom, že daný dokument nepotřebujete, že jste si všechno ověřovali na nějakém ministerstvu (v zákonech je hodně velký chaos a moc se nedodržují, takže můžete klidně být „chytřejší“ než policista).

 

Nejčastější místa, kde je možné dát úplatek: 

Vlak/letadlo: Úplatek je velmi vhodný, pokud chcete jezdit vlakem za levné ceny nebo "nejsou jízdenky" - stačí uplatit průvodčího ve vlaku (aplikujte pouze na tzv. plackartu), v celém vlaku můžete někoho najít. Problém je někdy v tom, že podobně smýšlejících lidí mže být hodně, zvláště ve vrcholné době cestování (léto, pracovní migrace do Ruska a Kazachstánu na jaře, na Nový rok apod.)

Na některých místech (zejm. Dušanbe, Taškent) existují spekulanti s letenkami, na než se lze obrátit, pokud letenku nemůžete sehnat. Pokud správně přesvědčíte „ženščinu“ v pokladně příslušné letecké společnosti nebo cestovní kanceláře, tak Vám za určitý příplatek mohou vystavit letenku ze skoupených letenek. Na frekventovaných "poptávkových" místech (letiště) se k vám překupníci budou hlásit i sami. Informovaní (eventuálně zavlečení do celého byznysu) jsou i taxikáři. Nicméně v tomto se Střední Asie v mnohém zlepšila a pokud si letenku zařizujete několik dní předem, potom by s letenkou neměl být nejmenší problém (viz například Dušanbe).

Hranice: jestliže máte všechny dokumenty v pořádku, potom není důvod dávat komukoliv úplatky. Středoasijští pohraničníci (zvláště na hlavních přechodech) si dnes nedovolí po cizincích vymáhat úplatky (u místních je to něco jiného). Přechod hranic pro cizince ve Střední Asii se za poslední léta značně "zcivilizoval". Problémy mohou vznikat pouze v případě méně frekventovaných přechodů, ale i tam nemám z poslední doby vysloveně špatné zkušenosti (spíše jsem budil zvědavost). I tak je lepší být na hranicích ve střehu a nechat si více času na případné problémy. Na hranicích Uzbekistánu či Tádžikistánu (případně i na kazašské straně kazašsko-uzbecké hranice) mohou být záludné požadavky registrace, kterou nemáte nebo byste ji měli mít.Pokud po Vás bude chtít něco „po bratski“, trvejte na tom, že žádný úplatek nedáte a zvolte taktiku gramofonové desky. Je lepší obětovat trochu času a nenechat  místní úředníky zvykat si na "dárky" a "pozornosti" od spěchajících cizinců.

Pokud na Vás někdo bude vyžadovat nějakou pokutu za cokoliv, nechte si vždy ukázat příslušný zákon (teoreticky jsou často k dispozici i ruské verze zákonů, jakkoliv nemusejí být k dispozici), pokud víte, že jste v právu, vyhrožujte ambasádou (přestože je to v nějakém zapadlém místě absurdní), nechte si ukázat rovněž doklady, jména a služební čísla těch, kteří po Vás chtějí peníze. A zároveň byste na každou pokutu měli dostat potvrzení, jakkoliv je tento požadavek pro policistu často nepochopitelný.

Jsou nějaké zdravotní rizika případně jaké zvolit očkování?

Zdravotní rizika jsou většinou obvykle střevního charakteru, při pobytu v horách možná výšková nemoc - některá místa v Badachšánu jsou 4000 a více metrů vysoko nad mořem. V teplých oblastech je nutno pít množství tekutin. Ne všude však teče nezávadná voda, například v Dušanbe lidé vodu převařují, případně kupují balenou (voda z kohoutku je zde zkalená drobnými prachovými částečkami). Ve většině Střední Asie je proto vhodné pít dávky čaje, kde je převařená voda a i v letním horku docela osvěží. Doporučil bych očkování proti Hepatitidě A, případně B.

 

Přístup na internet a mobilní telefony ve Střední Asii

Ve většině velkých měst ve Střední Asii lze najít několik internetových kaváren, obvyklá cena za různě kvalitní připojení je 0,5-2 USD, přičemž vyšší cena neznamená lepší spojení. Pomalé je připojení v Uzbekistánu a Turkmenistánu, což znamená, že hudební soubory si nestáhnete. Omezení rychlosti a zákaz stahování větších souborů platí také v některých internetových kavárnách v Dušanbe.

Blokace stránek. Ve všech zemích kromě Tádžikistánu a Kyrgyzstánu jsou blokovány stránky, které "jsou v rozporu s ústavními principy". Především se jedná o stránky opozičních stran, pornostránky, ale i například Youtube, Livejournal (Turkmenistán, Uzbekistán) a některé další populární kanály. O pomalém připojení viz výše. Největší problém s internetem je patrně v Turkmenistánu, kde jsou internetové kavárny záležitostí vybraných špičkových hotelů (a ani tam ne vždy) a několika kontrolovaných internet-cafe slavnostně otevřených v roce 2007 a kontrolovaných státem. Spojení je často zoufale pomalé.

Pokud jde o mobilní telefony, potom ve všech zemích fungují roamingové služby (občas bývá problém s některými českými operátory v Uzbekistánu nebo Turkmenistánu). Pro místní volání (pokud potřebujete něco zařizovat), je potom možné kromě Turkmenistánu celkem bezproblémové a laciné pořízení místní SIM karty. V Uzbekistánu budete potřebovat registraci, pokud budete kupovat SIM kartu v oficiálních obchodech. Na bazarech však stejné karty můžete koupit neoficiálně za mírný poplatek (cca 7-8 USD), byť někdy to dá práci a SIMkarty z nějakých důvodů nejsou. Tarify na místní volání se pohybují obvykle v rozmezí 0,02-0,1 USD podle tarifního plánu. Odkazy na konkrétní mobilní operátory v jednotlivých zemích Střední Asie lze zjistit i v roamingových sekcích českých operátorů.

Bezpečnost

Celkově lze říci, že situace v celém regionu byla až do riku 2010 klidná a stabilní. V zásadě etnický konflikt v Oši však vyvolal značnou vlnu nestability v regionu. V září 2010 bylo možné na jih Kyrgyzstánu cestovat bez problémů, bohužel v Oši, ale i v Džalálábádu a jiných městech je etnická nevraživost patrná, netýká se však cizinců. V září 2010 se rovněž vyostřila situace v centrálním Tádžikistánu, kde se aktivovaly některé opoziční skupiny. Nedoporučuje se navštěvovat oblast bočních údolí v centrálním Tádžikistánu, cesta mezi Dušanbe a Horským Badachšánem byla v září 2010 průjezdná. Na ostatních místech právě místní autoritářské až totalitní režimy zaručují poměrně nízkou kriminalitu. 

Vzhledem k malé četnosti turistů v oblasti je kriminalita vůči cizincům minimální a koncentruje se nejvýše do nejvyhlášenějších turistických center typu Samarkand nebo Buchara. Ale například ve srovnání s mnohými evropskými turistickými centry (vč. Prahy) je toto riziko pořád nižší. Nelze ovšem nic podceňovat a nedávat žádnou moc velkou příležitost (vystavováním na odiv svých fotoaparátů, peněz apod). Pokud jste v nějaké zemi nově, potom vám hrozí navýšení ceny u taxikářů, případně u jiných služeb.

I horské oblasti jsou bez problémů bezpečné, včetně Pamíru, Fanských hor, které jsou jinak obvykle stereotypně spojovány s nestabilitou v Tádžikistánu (občanská válka však zde skončila v roce 1997). Jedinou výjimku představuje větší část uzbecko-kyrgyzské a uzbecko-tádžické hranice, kde jsou stále umístěny MINY!!!!! Proto není doporučeno pohybovat se v těchto pohraničních oblastech. Do mnohých z nich nikoho uzbecké pohraniční orgány ani nevpouštějí.

Režimy zaručují bezpečnost, avšak nechrání od korupce, kterou je celá společnost (a zejména bezpečnostní složky) prolezlé. Cizinců se tato věc nemusí týkat vždy, ale takové situace nastat mohou. Viz kapitolku o úplatcích

 

 Nějaké zajímavé tipy na návštěvu týkající se jak přírody, kulturních památek nebo místních etnik

Oblast střední Asie je bohatá jak na přírodní zajímavosti - hory, jezera, pouště , tak i na kulturně-historické památky. Na základní informace se podívejte např. na stránky Lonely Planet www.lonelyplanet.com.

Highlights

Kazachstán: Almaty, trekking v severním Alatau (jižní Kazachstán), Altaj (severovýchodní Kazachstán), Turkestán (mauzoleum Ismaila Hodži)

Kyrgyzstán: trekkingy v Ťan-Šanu a Pamíru, jezero Issyk-Kul, město Oš, mauzoleum ve městě Üzgen, věž Burana nedaleko Tokmaku.

Tádžikistán: Pamír (autonomní oblast Horský Badachšán), pevnost Hissar u Dušanbe, Dušanbe, Fanské hory (na sever od Dušanbe).

Turkmenistán: Ašghabat a okolí, pobřeží Kaspického moře (Türkmenbašy), pohoři Köpet Dag, Mary, Konya Urgenč (severní Turkmenistán)

Uzbekistán:historická města Buchara a okolí, Samarkand a okolí, Šahrisabz, Chiva, Fergánská kotlina (Kokand, keramické dílny v Rištonu, podniky na zpracování hedvábí), okolí Termezu (starý Termez, minaret v Džarkurganu, mauzoleum at-Termízího přímo na hranicích s Afghánistánem).

 

Jazyky

Pro turistu pohybujícího se v této oblasti je základním dorozumívacím jazykem ruština. Bez její znalosti (alespoň částečné) v podstatě nemá smysl odjíždět, protože shánění anglicky mluvícího člověka je obvykle obtížné, ačkoliv ve většině turistických center, která jsou turisty navštěvovány (Samarkand, Buchara, Chiva) již lze najít celou řadu lidí, kteří se živí cestovním ruchem a angličtinu znají. S angličtinou se také mohou zvýšit ceny služeb (ubytování, taxíky apod.). Znalost místních jazyků je sice výborná, ale těžko předpokládám, že turista se začne speciálně kvůli Střední Asii učit místní (a většinou poměrně těžké jazyky). Na většině míst si prozatím s ruštinou vystačíte, byť její znalost stále klesá. (ale i v horských vesničkách se obvykle najde alespoň někdo, kdo studoval nebo pracoval ve větších městech nebo přímo v Rusku a rusky umí).

 

Tipy na některé stránky týkajících se těchto zemí

Nejdůležitější odkazy najdete na mé stránce

Pokud máte jakékoliv další dotazy nebo připomínky obraťte se na můj e-mail slavomir.horak(zavinac)post.cz.