Letecky je možné dopravit se do Skopje několika variantami:

Vlaky jsou v Makedonii méně frekventované než autobusy (s vyjímkou trasy Skopje – Titov Veles) a také pomalejší. na druhé straně jsou levnější a o nic méně pohodlné. Existují navíc slevy pro studenty (ISIC) a mládežníky (EURO <26) ve výši cca 30%, na zpáteční jízdenky cca 20%, skupiny od 5 dospělých lidí mají nároki na 20% slevu.

1. Skopje – Titov Veles - Bitola

2. Gevgelija – Titov Veles – Skopje  

3 souhrnná doprava – Skopje – Titov Veles

odjezdy Skopje : 2.35, 3.25 (Ex), 6.11, 6.25, 10.50, 13.15,14.35, 15.40 (prac. dny), 16.11 (Ex), 18.39, 19.00, 22.50 (kromě Ne a svátků)

odjezdy Titov Veles : 0.00 (kromě Ne a svátků), 5.22, 7.01, 9.33, 11.48 (Ex), 12.08, 14.30 (prac. dny), 15.26, 17.10, 17.47, 19.34 

4. Skopje – Tetovo - Kičevo

(trať je v současné době mimo provoz)

 5. Skopje – Kumanovo – Tabanovci

(1) 24.6.-10.9.

(1) jezdí pouze 24.6.-10.9.

Autobusová doprava je frekventovanější, ale dražší. jezdí se solidními Ikarusy a díky rozloze země netrvá nejdelší přejezd více jak půl dne. Mezi většími městy jezdí několik společností za stejné ceny několikrát denně.

Autobus je také jedinou možností, jak se dostat do Bulharska (viz doprava do země), Albánie (autobus do Tirany 2 x denně) nebo do Kosova (odj. denně 10.00). Autobusy do Bělehradu 3 x denně do Bělehradu. Dále například 1x týdně do Istanbulu, několikrát týdně do Zagrebu, Ljubljany,

Příklady cen :

Skopje – Ohrid 400-450 MKD (dle trasy)   (cca 3,5-4,5 hodiny)

Skopje – Titov Veles 130 MKD (cca 1,5 hodiny)

Skopje – Bitola    250 MKD

Ohrid – Resen     100 MKD   (cca 1 hodina)

Ohrid – Bitola   160 MKD     (cca 2 hodiny)

Ohrid – Struga  60 MKD(cca 20 minut)

Ohrid – Sv. Naum   120 MKD, poznámka: odjezdy v letní sezóne do Sv. Naumu 6.00, 8.00, 11.30, 13.30 (So, Ne), 15.30, 18.30, zpet ze Sv. Naumu cca o hodinu pozdeji (cca 60 minut)

Ohrid – Štip 380 MKD

Bitola – Strumica 300 MKD

Peněžní jednotkou Makedonie je makedonský dinár (MKD), 1 MKD = 100 para

Kurs v roce 2005 byl 1 USD = 51,25 MKD, 1 EUR = 61 MKD, (černý trh se nevyskytuje)

některé služby – ubytování v soukromí - je možné platit i v USD nebo EUR.

Bankovky se vyskytují v hodnotách 5000, 1000, 500, 100, 50, 10 dinárů, mince 5, 2, 1 dinárů a 50 para (v běžném styku se bankovky velkých hodnot příliš nepoužívají a často prodavači na ulici nemají na 500 a vícedinárové bankovky nazpět.

V průměru je Makedonie na přibližně stejné cenové úrovni jako ČR.

Odhady cen některých pobytů

-Týdenní pobyt v soukromí u Ohridského jezera - okolo 150 EUR na osobu (doprava z/do Skopje, ubytování v soukromí, další výdaje).

-14 denní poznávací pobyt hory + města s minimálními placenými noclehy – cca 70-100 EUR (můj případ v roce 2000 - 90 USD).

Makedonie je přes některé „zaručeně hrůzostrašné zprávy“ poměrně bezpečná země. Pozor je nutno si dávat na možné kapesní krádeže v turistických centrech (Skopje, Ohrid). Z bezpečnostních důvodů je však údajně uzavřena oblíbená trekkingová oblast při hranicích s Kosovem - planiny Vraca a pohoří Šar.

Čas je stejný jako ve střední Evropě (GMT+1)

V Bulharsku je čas posunut o hodinu dopředu (GMT + 2)

Makedonská kuchyně

Běžné jsou prvky nejen místní, ale i srbské kuchyně. Především si pochutnáte na kyselém mléce a mléčných výrobcích, převážně s ovčího mléka. Velmi dobrý salát je z rajčat, okurek a paprik, posypaný ovčím sýrem, který známe z Bulharska pod jménem ovčí salát (u nás šopský). Místní specialitou je tafče, vařená fazole, zhuštěná a zapečená s pokrájenou cibulí. (podobně se připravuje i srbský prebranac)

(Heřmanová, Nina : Cestujeme do Juhoslávie, Šport, Bratislava, 1978, str. 53-54)

U místních jezer určitě je dobré ochutnat místní ryby, pečené na ohni (Ohrid - místní koran). Jako v celé bývalé Jugoslávii, i zde je možné se najíst pršutu (surová uzená šunka), pod vlivem srbské kuchyně se jí hodně čevapčiče, ražniči (šašlik), džuveč (pečené hovězí a beraní maso s rýží a zeleninou), sarma (zelné listy, plněné masem – z tureckého dolma), pljeskavica (placka z mletého masa, velmi pikantní). Z polévek (čorba - na rozdíl od cernohorské nebo chorvatské supy je hustejší) se jí rybí (u vody), zeleninová apod.

Ubytování v Makedonii nemusí být drahá záležitost. Existují nesčetné možnosti.

Hotely – nejdražší varianta, ale jsou v každém městě. Podle místa a vybavení si lacinejší hotel třídy účtuje od 30 EUR nahoru (ve Skopje jsou ceny pochopitelne vyšší).

Soukromí - mnohem zajímavější a v turistických místech také nejrozšířenější. Okolo cest v turisticky frekventovanejších oblastech se najdou nápisy "sobe", které signalizují volné pokoje. Zejména v Ohridu i v letní sezóně zatím nabídka převyšuje poptávku, a tak lze sehnat ubytování i za 5 EUR, bežná cena za nekolikadenní pobyt je okolo 6-10 EUR na osobu, možno platit i v USD nebo MKD).  Ubytování v soukromí lze sehnat i v dalších městech – nejčastěji na autobusových nádražích. Na malých městech a vesnicích lze toto učinit také – stačí najít centrum vesnice – studnu nebo hospodu a někoho se zeptat. Mimo turisticky zajímavá místa (vc. Skopje) však lze ubytování v soukromí sehnat jenom velmi težko)

Kempy : lsít kempinku je rozprostrena rovnomerne po celé zemi, opet je nejvetší koncentrace v turisticky nejexponovanejších místech.

Pod širákem : širák je mimo město v zásadě bezproblémový (na horách to platí téměř stoprocentně), nouzově lze nalézt přístřeší i ve městech. Podmínky se příliš neliší od jiných průměrných evropských míst.

Jedná se o typické otevírací doby, které se mohou místně lišit)

• banky, úřady : všední dny 8-18, So 9-12
• obchody všední dny 7/8-20/21, So 8-15
• muzea a kulturní památky – Po zavřeno, út – so 9-16, ne 9-18
• Mezi 13-16 h bývají casto polední pauzy

městečko v JZ Makedonii na řece Crni Drim, 62 km S od Ohridského jezera. V 18. a 19. století se proslavilo svou řezbářskou školou. Krásné ukázky prací debarských mistrů lze vidět i v nedalekém klášteře sv. Jovan Bigorski, ve Skopji apod.

Před několika lety postihlo městečko vícero ničivých zemětřesení, ze kterých se ještě celkem nevzpamatovalo.

(Heřmanová, Nina : Cestujeme do Juhoslávie, Šport, Bratislava, 1978, str.152)

malebná horská vesnice ve výšce 1400 m v pohoří Bistrica v JZ části Makedonie, 27 km od Debaru. Je známá tím, že všechny svatby z celého okolí se odbývají dva dny v roce 12.6. a 28.8. Při této příležitosti – naráz se odbývá až 50 svateb – lze vidět bohaté makedonské lidové kroje a zvyky.

(Heřmanová, Nina : Cestujeme do Juhoslávie, Šport, Bratislava, 1978, str.157)

Další literatura : Nedoma, František, Stará architektura Makedonie, Lidé a země, 3/1978, str. 56-59.

Město Ohrid leží u stejnojmenného jezera a v současné době je zřejmě místem s největší koncentrací cestovního ruchu v Makedonii. Přesto si Ohrid dodnes zachovává domáckou atmosféru. V historii je poprvé připomínán ve 2. století př. n. l. jako  osada Lichnidos na významné římské stezce Via Egnatia, spojující Řím s Řeckem. Z této doby se zachovalo římské divadlo, které prošlo nedávno zásadní rekonstrukcí a dnes slouží pro koncertní úcely (v léte pro festival Ohridské léto).

Významným místem se Ohrid stal za byzantské doby, kdy se stal místem první slovanské university, založené biskupem Klimentem Ohridským (mj. žák slovanským věrozvěstů Cyrila a Metoděje) v 9. století. Za vlády bulharského krále Samuila (976-1014) se stalo centrem bulharského státu a kultury (tento fakt casto sloužil Bulharum k ideologickému zduvodnení puvodu Makedoncu jako Bulharu a tím i nároku Bulharska na Makedonii). Až do roku 1767 byl Ohrid duchovním centrem západního Balkánu. Od 11. století se stal také centrem Makedonských Slovanů.

V procesu pokračujícího národního obrození se významnými daty stalo povýšení Ohridského biskupství na arcibiskupství v roce 1958 a o 9 let později jeho nezávislost na srbské ortodoxní církví.

Památky

Pevnost cara Samuila (Kale) – souvisí s legendárním bulharským císařem Samuilem, který v 11. století výrazně rozšířil bulharské území, v roce 1014 byl však na hlavu poražen byzyntskými vojsky. Dnes stojí pouze zbytky hradeb, ale opskytují vynikající výhled na město (30 MKD)

Chrám sv. Sofie (Crkva sv. Sofije)– další památka na dobu cara Samuila, který ji nechal zbudovat na místě starší raně křesťanské baziliky. Po dlouhou dobu sloužil chrám jako biskupský a katedrální kostel v Ohridu. Po dobytí Makedonie jej Turci přeměnili na mešitu. Dnes se zde nacházejí vzácné fresky z 11.-14. století a uvnitř se pořádají koncerty tzv. Ohridského léta. Vstup 100/ISIC 30 MKD

kostel sv. Klimenta (Crkva sv. Klimenta) – na významu získal tento kostel na jednom z ohridských kopců po  přeměně katedrály sv. Sofie na mešitu ve 14. století. Dnes je hlavním poutním místem v Ohridu, konají se zde poutě, procesí a slavnosti. V interiéru kostela jsou nádherné ikony ze 13. a 14. století. Otevreno 9-13, 16-20, vsup 100/ISIC 30 MKD.

Kostel sv. Jana (sv. Jovan Kaneo) – nádherně položený kostel na ostrohu nad Ohridským jezerem. Nejlepší při západu slunce. Byl vybudován v 15. století v klasickém slohu ve tvaru kříže s osmibokou kupolí. (100 MKD)

Kostel sv. Nikoly Bolnického – pochází ze druhé poloviny 14. století a za návštěvu stojí především kvůli vynikajícím nástěnným malbám. Vstup 100/ISIC 50 MKD

Kostel sv. Erazma – kostel vybudovaný na počest biskupa Erasma, prvního křesťanského misionáře ze 3. století. Známý také jako „jeskynní kostel“, díky vytesání ve skále. V interiéru opět velmi dobře dochované fresky.

Okolí Ohridu

první klášter v oblasti vybudovaný v roce 900 srbským králem Štefanem Urošem. Je spojen se jménem sv. Nauma, který je zde také pohřben. Dnes klášter slouží jako luxusní hotel na hranicích s Albánií (za klášterem je hraniční přechod) a přístupný je pouze kostel sv. Nauma se dřevěným ikonostasem ze 17. století a kaplí s náhrobkem sv. Nauma. Z náhrobku se ozývá nepravidelné bušení a místní průvodci tvrdí, že to je bijící srdce sv. Nauma.

Vstup : 100 MKD/ ISIC 60 MKD.

Doprava :

autobusy - odjezdy ke sv. naumu 6.00, 8.00, 11.30, 13.30 (So,Ne), 15.30, 18.30, zpet o hodinu pozdeji. Všechny spoje zajíždejí na zpátecní ceste na albánské hranice. Jízdné 120 MKD.

loď – denně v 10.00 od hlavního nábřeží v Ohridu, návrat v 16.00. Jízdné 300 MKD (pouze zpáteční).

Sv. Zaum

kostel ze na břehu jezera Ohrid, asi 2 km po pěšince od vesnice Trpejce (asi 6 km od sv. Naumu po silnici do Ohridu – autobusy, minibusy). Dostupný pouze po vodě člunem nebo pěšky. dobré místo na táboření, v roce 2000 byl cca o 300 m smerem na jih ke Sv. Naumu pramínek, v roce 2005 jsem jej již nenašel.

významné rekreační středisko u Ohridu a řeky Crni Drin, každoročně v srpnu se koná literární festival Večery poezie ve Struze.

Literatura : Nedoma, František : Stará architektura Makedonie, Lidé a země 3/1978, s. 56-59. Velmi zasvěcené!!!

Šust, Pavel : Makedonský víkend, Lidé a země 1/1999, str. 29-33.

78 000 obyv. Makedonské město, jehož centrum si zachovalo výrazně orientální ráz. Jsou zde historické stavby jednak z tureckého období (několik mešit, sahat-kula), jednak z období Srbského království před tureckou okupací (klášter sv. Archanjela nad městem s dobře zachovanými freskami ze 14. století, kostel sv. Nikoly ze 13. století a další stavby).

kostel sv. Dmitrije – trojlodní kostel z konce 13. století s velkým dómem, oživený slepými arkádami.

Severně od města se vypínají vysoko na skále zříceniny pověstmi opředeného hradu kralevice Marka (Markovo kale, hlavního hrdiny srbských bohatýrských zpěvů. Ve 14. století byl Prilep jeho sídlem, občasnou královskou rezidencí byl již za cara Dušana.

Výlety : klášter Treskavec z první poloviny 13. století s kostelem Nanebevzetí Panny Marie s freskami z různých období. Stojí na vrchu Zlatovrh (10 km).

(Heřmanová, Nina : Cestujeme do Juhoslávie, Šport, Bratislava, 1978, str. 206-207)

Informace

Tourist Information Centre (Old Bazaar), tel. 116 854, Turistické informacní centrum je za Vardarským mostem u vchodu do starého mesta po levé strane

Denně kromě So 8-19, So 9-17, zdarma brožura o Skopje v AJ se základními informacemi o památkách a důležitými adresami.

Velvyslanectví

Albánie -  Hristijan Todorovski Karpoš 94/A, tel. 614 636, fax 614 200

Bulharsko – Zlatko Šnajder 7, tel. 116 320, fax 116 139

Srbsko a Černá Hora – Pitu Guli 8, tel. 129 298, 131 299, fax 129 427

Slovensko (konzulát) – Skopska crvena opština bulvar, tel. 137 095, fax 122 105

Další organizace

UNMIK (United Nations Interim Administration Mission in Kosovo), M. H. Jasmin bulvar. „Nova Makedonija“, tel. 212 920, fax 212902

UNHCR (United Nations High Commissioner for Refugees), Zeleznicka 53, tel. 118 641, 161 419, fax 131 040

OBSE (OSCE Spillover Monitor Mission), Marsal Tito 19/2, tel. 111143, fax 111267

Ministerstvo zahraničí (konzulární oodělení), Dame Grujev 6, tel. 110 333, fax. 115790

Památky

Skopje je rozdělené Kamenným mostem na starou a novou část. Stará část si zachovala atmosféru osmanského období (byť se z mnohých domů stal turistický skanzen) s dochovanými domy, většinou z 19. století, kterým vévodí Kale (pevnost).

Nová část byla vybudována po roce 1963, kdy město postihlo ničivé zemětřesení. Přestože nese rysy socialistického realismu, nevypadá zdaleka nijak brutálně.

Kamenný Most přes Vardar je symbolem města a dnes symbolicky rozděluje starou a novou část města. byl vybudován v 15. století.

mešita Mustafa paši – postavena na konci 15. století jako pamětní mešita Mustafa paši. Roku 1963 poničena zemětřesením a znovu opravena. Ukázka klasické osmanské architektury.

kostel sv. Spasitele (sv. Spas)– nenápadný kostelík nedaleko na cestě od kamenného mostu k citadele (Kale) skrývá nádherný dřevěný ikonostas, práce 3 řezbářů (bratři Petar a Marko Filipovski a Makarij Fcrkovski) z vesnice Debar z první poloviny 19. století. Na dvoře kostela je pohřben jeden z největších makedonských (nebo bulharských) revolucionářů Goce Delčev (1872-1903, jeden z vůdců Vnitřní makedonské revoluční organizace, zastřelen při tzv. Ilindenské vzpouře v Kicevu v roce 1903). Dnes má zde malé muzeum. Vstup do kostela+muzea 60 MKD.

Kale (pevnost) – poprvé připomínána okolo 6. století n. l., později se stala osmanskou pevností. Zbytky částí hradeb a strážní věž. Dnes upravena na park, v létě se často konají koncerty pod širým nebem, divadelní představení a jiné kulturní akce. V pevnosti je dále muzeum moderního umění.

Čaršija (Starý bazar) – přestože část již nenávratně zmizela, starý bazar si nadále zachovává jistý orientální ruch.

Lázně Da’uda paši – u vchodu do starého města, téměř naproti autobusovému nádraží. Dříve jedny z největších městských lázní, vybudovaných v 15. století tehdejším místodržitelem Da’udem pašou. Dnes přeměněny na galerii.

Staré nádraží – pokud přijedete vlakem z jihu (Titov Veles, Bitola, Recko), upoutá vás možná věž starého nádraží. Hodiny na ní ukazují 5.17, tedy přesně okamžik, kdy 26. července 1963 postihlo Skopje katastrofální zemětřesení. Dnes je zde umístěno muzeum hlavního města Skopje.

mešita Aladza – jedna z nejstarších mešit v Makedonii, pochází z první poloviny 15. století.

Další literatura

Nedoma, František : Stará architektura Makedonie, Lidé a Země 3/1978, s. 56-59

Šust, Pavel : Makedonský víkend, Lidé a Země 1/1999, str. 29-33.

Stárka, Vladimír : Makedonií podél Vardaru, Lidé a Země, 8/1978, str. 340-343.

Prohlížím turistickou mapu Jugoslávie, označující různé kulturní památky. Naše škodovka si to uhání po pěkné asfaltové silnici od Niše do Skopje. U městečka Kumanavo odbočujeme. Čeká nás asi 20 km jízdy po velmi špatné silnici a potom ještě kousek polní cestou do Staro Nagoričane. Mapa nás nezklamala.

Nacházíme zde pravoslavný monastýr – cerkva sv. Georga – který byl založen r. 131. Patří mezi nejstarší kulturní památky Jugoslávie. V letech 1313-1318 vytvořil Eutichi Michail v celé vnitřní části kláštera, po stěnách i na stropě, překrásné barevné fresky. Protože ve velmi dobrém stavu přetrvaly celá staletí, bylo zde před patnácti lety vybudováno malé muzeum. Kolem najdeme ještě zbytky starého pravoslavného hřbitova. (fakt z roku 1958)

(Habrová, M. : Staro Nagoričane, Lidé a Země, 11/1973, str. 509.)

Vesnice  a kostel v Makedonii, 13 km V od Kumanova. Místní kostel sv. Jurije dal postavit začátkem 14. století Král Milutin. jeho fresky ze stejného období jsou reprezentační ukázkou makedonského malířství 14. století. Uměleckou cenu má i místní ikonostas.

(Heřmanová, Nina : Cestujeme do Juhoslávie, Šport, Bratislava, 1978, str. 230)

Další literatura : Nedoma, František : Stará architektura Makedonie, Lidé a země 3/1978, s. 56-59.

Vykopávky antického města Stobi, 82,5 km J od Skopje nedaleko obce Gradsko (4,5 km), při ústí řeky Crna do Vardaru.

Ve 4. století n. l. bylo Stobi hlavním městem římské provincie Macedonia Secunda. Archeologové při dosavadním průzkumu odkryli amfiteátr, městské lázně, baziliku, několik paláců a domů. Významné jsou nálezy množství soch a uměleckých předmětů z helénského a římského období

(Heřmanová, Nina : Cestujeme do Juhoslávie, Šport, Bratislava, 1978, str. 230)

Další literatura :

Stárka, Vladimír : Makedonií podél Vardaru, Lidé a Země, 8/1978, str. 340-343.

Nedoma, František : Stará architektura Makedonie, Lidé a Země 3/1978, s. 56-59

Klášter v JV výběžku makedonie, 25 km SZ od debar, nedaleko obce Rostuše, která leží při cestě Ohrid – Tetovo.

Zakladatelem kláštera je srbský král Štefan Namajič ve 12. století. Nejcennější je v něm vyřezávaný ikonostas z let 1830-1840, dílo lidových umělců z obce Gari u Debaru (tzv. debarská škola, srov. dřevěný ikonostas v kostele sv. Spasitele ve Skopje). Velké klášterní ubytovny z 18. století, vybudované mnichem Ilanonem, představují zajímavou stavební jednotku.

(Heřmanová, Nina : Cestujeme do Juhoslávie, Šport, Bratislava, 1978, str. 232)

36000 obyv., 42 km JZ od Skopje na úpatí Šarské planiny. Ve staré turecké části města, která si zachovala doposud orientální ráz, jsou významné památky : mešita Šarena džamija ze 17. století, pozoruhodná nejen architektonicky, ale i svou vnitřní výzdobou. Název (Pestrá) dostala díky pestrým geometrickým a rostlinným ornamentům, které pokrývají celý exteriér této stavby. Z dalších památek – aman – turecké lázně (hammam, z roku 1496), které jsou dodnes v provozu, dervišský klášter – tekije (tekke), staré domy zámožných Turků, turecký most apod.

Z Tetova vede lanovka na jeden z nejvyšších vrcholů Šarské planiny – Popovu Šapku (1785 m). Místní svahy patří k nejkrásnějším lyžařským terénům Makedonie.

(Heřmanová, Nina : Cestujeme do Juhoslávie, Šport, Bratislava, 1978, 235-236)

Tekke Arabat Baba – vybudována v 18. století jako místo náboženským obřadů významné osmanské dervišského řádu bektášíjů. Dnes sídlo Národního muzea.

36000 obyv. Město v Makedonii, 52 km JV od Skopje, na řece vardar. Město má krásnou polohu, rozprostírá se polokruhovitě na obou březích řeky na mírných terasách. Stará část města s úzkými uličkami a typickými domky má převážně orientální ráz. Pozoruhodný je místní kostel sv. Pantělejmona a v blízkosti města klášter sv. Dmitrija.

(Heřmanová, Nina : Cestujeme do Juhoslávie, Šport, Bratislava, 1978, str. 236).

národní park Pelister od roku 1948 na ploše okolo 12520 ha. Pohoří Baba se rozkládá v jižní části země u makedonsko-řecké hranice na východ od Prespanského jezera a odděluje Prespanské jezero od Pelagonské nížiny s městem Bitola.

Nejvyšší horou je Pelister (2601) s televizní stanicí a je velmi populárním turistickým místem Makedonců.

Přístup : Východisky pro nástup do hor jsou vesnice Krani nebo Lubojno (obě dostupné autobusy z Resenu na silnici Ohrid – Bitola) nebo z Bitoly (autobusy směr Trnovo).

Popis oblasti viz Jirásko, L. – Leder, L. – Lorenc, J. : Jugoslávské hory, Olympia, Praha, 1987, str. 236-241 (vč. schématické mapky)

Centrální část Makedonie vyplňuje rozsáhlé pohoří Jakupica. Celé pohoří je tvořeno čtyřmi horskými pásmy – Jakupica, Golešnice, Dautica a Karadžica. Nejvyšší horou je Solunska Glava (2540 m), jejíž okolí je turisticky nejpřitažlivější.

Přístup : Solunska Glava leží zastávky Oreše (ve směru od Bitoly zastávka před Bogomilou, neobydlená se zbytky výpravní budovy, možnost táboření s tekoucí vodou) na trati Bitola – Titov Veles. Zastavují zde všechny osobní vlaky (patnički).

Popis oblasti viz Jirásko, L. – Leder, L. – Lorenc, J. : Jugoslávské hory, Olympia, Praha, 1987, str. 236-241 (vč. schématické mapky)