Home Page | Životopis | Curriculum Vitae | VŠE | Střední Asie | Cestování a cesty | Odkazy | Pardubice | Publikační činnost | slavomir.horak(a)post.cz |
![]() |
“O
tom, co zde není, budete alespoň vědět, kde to máte hledat” MAKEDONIE (stručný průvodce) |
Jste
návštěvníkem této stránky
Tato stránka
není klasickým průvodcem, ale spíše kompilační kombinace vlastních zkušeností z let 2000 a 2005,
citátů z průvodců a odkazů na literaturu. Přesto zatím tato práce zůstává
jedinou ucelenější informací o Makedonii v češtině.
MakedonieA-Z |
Makedonie se představuje |
Zajímavá místa |
Ohridské
jezero Chtěl
bych být básníkem Li-pem, abych
popsal kraje zdejší. Lidi
mluví zde smíchem, co
není jen tvář jejich vnější. Škoda,
že verše mé nestačí, abych
vykreslil ta místa, kde
nad jezerem křik ptačí a
voda křišťálem čistá. Slunce
sklání se ke břehu, jezero
lehce hladí oblázky, vlnky
na dalekém běhu nemají
pražádné otázky. Do
těch vln utkaných vánkem, zní
kytara a melodie tklivá. Pak
usnout klidným spánkem, a
noc jako milenka snivá. (Ohrid,
sv. Zaum, 10.8.2000) |
ZdrojeVstup do zeměCelní předpisyDoprava do zeměDoprava na místěVlak – Jízdní
řád MŽ
Autobus
Peníze a cenyStravováníUbytováníOtevírací dobyPošta a telefony |
Základní informacePřírodní podmínkyPodnebí
Literatura Umění Politický život Hospodářství Státní svátky a dny volnaJazyk |
BitolaDebarGaličnikOhrid a okolíSkopjeStaro NagoričaneStobiSveti Jovan BigorskiTetovoTitov Veles Horská pásmaBaba
Galičica
Jakupica
|
Rozloha : 25 713 km2
Počet obyvatel : 2,05 mil. (odhad 2005, Encarta.com)
Hlavní město : Skopje
Další města : Kumanovo, Ohrid, Bitola, Strumica, Struga
Složení obyvatel (podle scítání lidu v roce 1994): Makedonci
66.6%, Albánci 22.7%, Turci 4%, Romové 2.2%, Srbové 2.1%, další
2.4% (1994)
Náboženské poměry : makedonská ortodoxní církev 67%, islám (vesměs sunnitský) 30%, další 3%
Jazyky : makedonština 70%, albánština 21%, turečtina 3%, srbština 3%, další 3%
Úřední řeč : makedonština, albánština v místech kompaktního albánského osídlení
Státní zřízení : republika
President : Branko Crvenkovski (od r. 2004)
HDP : 1980 USD na
osobu (zdroj: Svetová Banka, 2003)
Růst HDP : 2,8% (1999)
Další informace na stránce World Bank - www.worldbank.org
Makedonie má velmi členité území, rozdělené na dvě základní části údolím řeky Vardar, která odtéká na jih do Řecka a ústí do Egejského moře.
Větší, západní část patří k soustavě Dinárského pohoří
s nejvyššími vrcholy v oblasti pohoří Šar a planiny
Vraca (nejvyšší vrchol Makedonie je Titov Vrv 2747 m) na hranicích
s Kosovem. Na jih se tato pohoří svažují do nížiny okolo města Tetovo.
Další pro turistiku využitelná pohoří jsou směrem na jih například pohoří
Korab na hranicích s Albánií, Bistra nebo Stogovo.
Jižní část okolo Ohridského jezera (Ohridsko ezero) je vyplněna nížinou
okolo měst Struga a Ohrid (Ovče Polje). Mezi Ohridským a Prespanským
jezerem je hradba pohoří Galičica. Na východ od Prespanského
jezera je populární pohoří Baba (Pelister 2600), která směrem na
východ přechází do nížiny Pelagonija okolo Bitoly. Centrální část
Makedonie tvoří hvězdice pohoří s centrálním pásmem Jakupica
(Solunska Glava 2540 m), od které vycházejí nižší pohoří Babuna, Suva
Gora, Bukovica, Kruševo. Dran aj. Jižní část, na hranici s Řeckem tvoří
menší hvězdicovité pohoří Kožuf a Nidže.Údolí řeky Vardar je tvořeno
na severu nížinou okolo Skopje, dále si řeka razí cestu několika soutěskami
(u města Veles, Demir Kapija - Železná vrata), které se střídají s dalšími
nížinami – Gradsko, Gevgelija).
Východ je tvořen Thráckou soustavou s nižšími pásmy Bilino,
Osogovska planina, Vlajina planina, Plačkovica, Ogražden aj. přerušované nížinami
okolo města Kočani (údolí řeky Bregalnice) a Strumice (řeka Strumica)
Hlavní páteří Makedonie je 420 km dlouhá řeka Vardar (řec.
Axios), ústící do Egejského moře a odvodňující 80% teritoria země. největšími
přítoky jsou z pravé strany Treska (ústí nad Skopje), Crna (soutok u Stobi),
z levé strany Lepenec (ze Srbska, ústí těsně před Skopje) a Bregalnica
(z východní části Makedonie, ústí nad Gradskem).
Západní část teritoria je odvodňována řekou Crni Drin (odvodňuje asi 13% teritoria, vytéká u Strugy z Ohridského jezera), který v Albánii vytváří nejdelší albánskou řeku, vlévající se u Skadaru do Jaderského moře.
Makedonie je bohatá na jezera, všechna s průzračnou vodou, která
se stávají centry cestovního ruchu. Jedním z největších jezer na Balkáně
je Ohridské jezero (348 km2, největší hloubka přibližně
287 m, hladina v nadmořské výšce 695 m). Makedonie se o něj dělí s Albánií
a Řeckem. Druhým největším „makedonským mořem“ je Prespanské jezero
(274 km2, hloubka 54 m, nadm. výška 853 m) a je sdíleno ještě Řeckem.
Třetím největším jezerem je Dorjanské jezero (43,1 mk2,
hloubka 10 m, nadmořská výška 148 m)
V horách se nachází několik ples – ledovcových jezer a dále
bylo na makedonském území vybudováno několik přehrad – největší Mavrovo
ezero na západě země na řece Radika (okolo 25 km2, maximální
hloubka 48 m, nadmořská výška 1233 m). dalšími jsou například přehrada
Matka na Terska (nedaleko Skopje), Globočica a Debar na západě (v údolích
řek Crni Drin a Radika), na jihu vodní dílo Tikveš na řece Crna nebo
Kalimanci na řece Bregalnica na východě.
Makedonie se nachází na pomezí středomořské a eurosibiřské vegetační
zóny, což je příčinou bohatosti fauny i flóry. Středomořský pás se
nachází v nížině Pelagonija a ve Vardarské nížině až do Skopje. Vzhledem
k nadmořským výškám je zde i bohatá členitost výškových
vegetačních pásů s bohatě zastoupenou vysokohorskou faunou a flórou.
Lesy pokrývají 35% území, většinou listnatých. Přechodný vegetační
stupeň vytváří řadu endemitů – nejvýraznější je například borovice
rumelská okolo masívu Pelisteru v pohoří Baba.
Fauna je nejzajímavější na horách, kde v západních částech žijí
medvědi a vzácní rysi, na ostatních územích i lišky, vlci nebo divoké
kozy. Bohatou flórou oplývají i řeky a jezera – včetně vzácných pstruhů
nebo úhořů. Ptactvo je zastoupeno asi 300 druhy se vzácnými orli nebo tetřevi
(Korab, Šar). nížinách u řek
lze nalézt pelikány, volavky nebo husy.
Velmi podrobná historie Makedonie od nejstarších dob do současnosti
církevní organizace, která se oddělila od srbské pravoslavné církve.
Křesťanství se rozšířila na území současné Makedonie poměrně brzy – okolo roku 60 n. l. Hnutí za autokefalitu místní církve vzniklo p 2. světové válce a bylo podpořeno Titem. Samostatná církev, založená roku 1947 přes svou autonomii uznávala bělehradský patriarchát. Roku 1959 srbský patriarcha uznal tuto autonomii. Roku 1967 však makedonská církev se prohlásila za zcela nezávislou, ale její autokefalita ne byla uznána srbskou pravoslavnou církví a dalšími pravoslavnými autokefálními církvemi.
Makedonská církev je řízená arcibiskupem, jehož sídlo je ve Skopje. Při arcibiskupství existují Svatý arcibiskupský synod, Národní církevní shromáždění a další církevní orgány. K makedonské církvi náleží 5 eparchií.
Počet přívrženců makedonské církve dosahuje v samotné Makedonii okolo 1,2 mil. lidí, dále existují komunity v Austrálii (6 000 lidí), USA (Indiana, New York) a Kanadě (Toronto). Etnicky se většina přívrženců hlásí k makedonské národnosti. Roku 1972 se v USA oddělila skupina, neuznávající jugoslávské vedení, ale americkou moc.
(Podle Kaz´mina, O. J. : Makedonskaja pravoslavnaja cerkov´. In : Narody i religii mira. Enciklopedija, Boľšaja Rossijskaja Encyklopedija, Moskva, 1999, str. 763-764)
1.1. – Nový rok
6.-7.1. – pravoslavné Vánoce
8.3. Den žen
1.5. – První máj
24.5. den sv. Cyrila a Metoděje
2.8. – výročí tzv. Ilindenského povstání
8.9. – Den nezávislosti
25.-26.12. Vánoce
Velikonoční pondělí
Dále se slaví 14.1. Nový rok podle juliánského kalendáře, ramadán u muslimů a další muslimské svátky
Makedonština je jihoslovanský jazyk, jazykově nejbližší bulharštině
(Bulhaři považují makedonštinu za dialekt bulharštiny, v určitých
obdobích neexistovala v bulharských záznamech makedonská národnost).
Pro návštěvu je dobré zopakovat si azbuku a se znalostí slovanských jazyků
(pomůže i ruština)
Pro konverzaci ale docela dobře postačí např.
PhDr. Raev, I. - Mgr. Raevová, N. : Bulharština. Praktický jazykový průvodce,
Ro-to-m, Bučovice, 1998.
Jirásko, L. – Leder, L. – Lorenc, J. : Jugoslávské hory, Olympia, Praha, 1987, str. 243-249. slovníček nejpoužívanějších výrazů s přihlédnutím k vysokohorské turistice.
http://www.volny.cz/makedonija/recnik.htm
- slovníček na stránce Sdružení
Makedonců a přátel Makedonie v České republice
- Makedonska
Misla
Základní fráze :
(makedonista by se možná zděsil z následujícího slovníčku, ale
„obyčejným“ turistům snad poslouží dobře, uvádím nejběžnější výrazy,
z dalších především ty, které se od češtiny zásadně liší)
Obecné
|
||
|
dobar den (dobra večer, dobro utro) |
dobrý den (večer, ráno) |
|
do viduvanje |
nashledanou |
|
zdravo |
ahoj |
|
blagodaram (používá se i srbské "chvala") |
děkuji |
|
molam, povalati (při výzvě, např. v obchodě) |
prosím |
|
izvinete |
promiňte |
|
Kako si? |
Jak se máš? |
|
Dobar |
Dobře |
|
Kako se vikate? |
Jak se jmenujete |
|
Se vikam |
Jmenuji se |
|
da |
ano (kývá se hlavou, oproti Bulharsku) |
|
ne |
ne |
|
Ne razbiram makedonski |
nerozumím makedonsky |
|
Od kade (kaj) ste? |
Odkud jste? |
|
Od češka (slovenska) |
Z Čech (Slovenska) |
|
Za kade (kaj) odiš |
Kam jdeš |
|
Za Skopje |
Do Skopje |
Cestování |
||
|
carinarnica |
celnice |
|
pasoš (isprava) |
pas |
|
voz |
vlak |
|
patnički |
osobní |
|
elektromotoren |
EM – elektrická jednotka |
|
brz voz |
rychlík |
|
karta (bilet) |
jízdenka |
|
pat |
cesta |
|
šalter |
pokladna |
|
Koga odi . za .? Vo kolku satot ide . za . ? |
Kdy jede … do …? |
|
avtobuska stanica |
autobusové nádraží |
|
čekalnica |
čekárna |
|
menuvachnica |
směnárna |
knižarnica |
papírnictví |
|
zabranět (o) |
zakázán (o) |
|
bolnica | nemocnice | |
soba | pokoj | |
|
stan |
byt |
|
kukja, dom (doma) |
dům |
gostilnica |
restaurace |
|
Číslovky |
||
Číslovky se vyslovují podobně jako u nás, nebo spíše ve slovenštině
(s vyjímkou „ř“, pochopitelně, zde uvádím pouze rozdílné číslovky) |
||
|
četiri |
4 |
|
edinaeset |
11 |
|
dvanaeset |
12 |
|
dvaeset |
20 |
|
trieset |
30 |
|
trieset i eden |
31 |
|
četiristotini |
400 |
|
petstotini |
500 |
|
iljada |
1000 |
Rychlík, Jan - Koba, Miroslav: Dějiny Makedonie, Lidové Noviny, Praha, 2003.
Dějiny Jihoslovanských
zemí, Lidové Noviny, Praha, 1998.
Věčšij, Oleg :
Bulharsko a Makedonie, nákladem E. Beauforta, Praha, 1903. Zajímavý cestopis
o cestě ruského cestovatele do Bulharka a Makedonie.
Tejchmann, M. – Pelikán, J. : Dějiny Jugoslávie (1918-1991), Karolinum, Praha, 1996.
Pelikán, Jan : Národnostní otázka ve Svazové republice Jugoslávii : skripta pro posluchače filozofické fakulty Univerzity Karlovy, Karolinum, Praha, 1997.Hladký, L. : Jugoslávská krize a její historické souvislosti, H&H, Jinočany, 1993.
Dorovský, Ivan : Makedonie : Zrození, nebo obrození národa? Albert, Boskovice, 1995.Sís, Vladimír : Makedonie, 1914.
Makedonci a jejich úsilí o národnost. 1923.Točko, Ivan : Makedonija, 1961. (AJ)
Průvodci
Heřmanová, Nina :
Cestujeme do Juhoslávie, Šport, Bratislava, 1978.
(Hesla : Bitola, Galičnik,
Ohrip, Prilep, Skopje, Staro Nagoričane, Stobi, Svati Jovan Bigorski, Tetovo,
Titov Veles)
Jirásko, L.
– Leder, L. – Lorenc, J. : Jugoslávské hory, Olympia, Praha, 1987.
Lemari, K. : Prvý český průvodce královstvím Jugoslavie, 1935.
Jihovýchodní Evropa. Svojtka, 2003. Český překlad průvodce Lonely Planet.
Eastern Europe a
Mediterranian Europe. Lonely Planet. Několik stránek z této
obsáhlé publikace je věnováno základním místům v Makedonii
Mapy
Jugoslawien, Mazedonien,
nakl. Freytag & Berndt, 11 : 500 000
Jugoslávie (se schématickou
mapkou Skopje)
Šust, Pavel : Makedonský
víkend, 1/1999, str. 29-33. Skopje, Ohrid a okolí
Stárka, Vladimír :
Kolem Kočanského pole, 6/1978, str. 245-248. Východní Makedonie – města
Štip a Kočani a okolí
Stárka, Vladimír :
Makedonií podél Vardaru, 8/1978, str. 340-343. Skopje, Titov Veles, Stobi
Habrová,
M. : Staro Nagoričane, 11/1973, str. 509. Staro Nagoričane.
Nedoma, František :
Stará architektura Makedonie, 3/1978, s. 56-59. Skopje, Staro Nagoričane,
monastýry okolo Skopje, Ohrid a okolí, Bitola, Stobi
Informační centrum Skopje : Tourist
Information Centre (Old Bazaar), tel. 00-389-91-116854, Denně kromě So 8-19,
So 9-17
http://www.freemusic.cz/clanky/2729.html - První část velmi zajímavé reportáže o pobytu v Makedonii s popisy mnoha zajímavých míst (2003).
http://www.volny.cz/makedonija/ - Sdružení Makedonců a přátel Makedonie v České republice - Makedonska Misla
http://www.exploringmacedonia.com - infromační stránka makedonského ministerstva ekonomiky, velmi dobrá
http://www.skopjeonline.com.mk - stránka o Skopje - hitorie, aktuální dění, zábava, praktické informace
http://www.soros.org.mk- informace o Makedonii na stránce Sorose. (AJ)
www.macedonia.org - některé základní info k zemi
www.ohrid.com.mk - informace o Ohridu
Podle rozhodnutí makedonské vlády z července 2005
byla pro letní sezónu 2005 (do 15.9.2005) víza přechodně zrušena. Do jaké míry se toto opatření bude
opakovat v dalších letech, je prozatím nejisté. Je proto vhodné konzultovat před cestou stránky
Ministerstva zahraničí ČR, kde jsou umístěny informace o
vízech pro české občany.
Velvyslanectví Makedonie pro Českou republiku sídlí ve Vídni::
Walfishgasse 8/20, tel. 00 43 1 5128510, fax. 00 43 1 5128512. e-mail:
macembassy@ aon.at.
Sofia, ul. Žolio Kin 17, vchod 2, apt. 1 (v blízkosti
hotelu Pliska na okraji města, autobusy od nádraží), tel. 00 359
2 971 2839, fax. 00 359
2 705 098
Jinak víza jsme v roce 2005 (těsně před zrušením vízové povinnosti) získali na velvyslanectví v Bělehradě, ovšem za dosti vysokou cenu.
Samotné vízum stálo 27 EUR, příplatek 15 EUR za expresní vyřízení stejný den (jinak je doba na vyřízení týden)
a další zvláštní příplatek 15 EUR si Makedonci účtují za vyřízení mimo Vídeň.
Konzulární oddělení : Po-Pá 10:00 - 13:00, Víza za podobných podmínek jako kdekoliv jinde (bez příplatku 15 EUR za vyřízení mimo Vídeň).
podmínek, pouze do 2. dne.
Další velvyslanectví
Bělehrad
: Gospodar Jevremova 34, 11000 Belgrade, tel: +381 - 11 - 3284924, 3284987.
úřední hodiny Po-Pá
10-12,
Zde jsem získal víza v roce 2000
za obdobných podmínek jako v roce 2005 v Bělehradě (cena tehdy byla zhruba stejný ekvivalent v německých markách jako dne s v eurech)
Tirana: Skender Bey 6/3, tel/fax: 00 355 42 33036, 42909
Warszawa : Dominikanska 15, tel. 00 482 2 431326, 64-46-72, fax: 00 482 2 431326
Ankara
: Filistin
sokagi 30/2-3, tel: 00 90 312 4469204/5, fax. 00 90 312
4469206
Atheny : 13 Maratonodromu, P. Psihico, tel: 00 301 6479585, fax: 00 301 6479572.nejsou navázány oficiální diplomatické styky, zastoupení Makedonie v Athénách nemusí vydávat víza.
V roce 2005 byla všechna ostatní balkánská víza zrušena, tj. cesta do Makedonie se otevřela ze všech směrů (Albánie, Srbsko, Kosovo, Bulharsko i Řecko)
Velvyslanectví ČR v Bělehradě : Ambasada Češka republika (zastoupení pro Makedonii), Bulevar Kralja Aleksandra 22, 11000 Beograd, tel. 00 381 11 3230133, 3230134, e-mail belgrade@embassy.mzv.cz..
Velvyslanectví ČR v Sofii : Posoľstvo na Češkata Republika, ul. Panajot Volov, 1000 Sofia, tel: 00 359 2 9461110, 00 359 2 9461111, fax: 003592 9461800, e-mail: sofia@embassy.mzv.cz.Srbsko
Silniční
Tabanovce dálnice Thessaloniki - Skopje – Belgrad v úseku
Kumanovo (MAK) - Vranje (JUG)
Sopot silnice mezi Kumanovo (MAK) a Bujanovacem (JUG)
Pelince silnice mezi Kumanovo (MAK) a klášterem Prohor Pčinski (JUG)
Železniční
Tabanovce – nedaleko Kumanovo (hlavní tah Skopje – Belgrad)
Kosovo
Silniční
Jažince - silnice Tetovo (MAK) - Priština (KOS)
Blace - silnice Skopje (MAK) to Priština (KOS)
Železniční
Volkovo železniční trať Skopje – Priština – Kosovská Mitrovica
– Kragujevac (v současné době není používána pro osobní dopravu)
Bulharsko
Silniční
Novo Selo - silnice Strumica (MAK) - Petrič (BLG)
Delchevo – silnice Delčevo (MAK) - Blagoevgrad (BLG)
Deve Bair – hlavní tak Skopje – Sofia v úseku Kriva Palanka (MAK) and Kjustendil (BLG)
Řecko
Silniční
Medžitlia – silnice Bitola (MAK) - Florina (GRE)
Bogorodica – dálnice Belgrad – Skopje – Thessaloniki v úseku
Gevgelia (MAK) –Thessaloniki (GRE)
Star Dojran silnice Star Dojran (MAK) - Kilkis (GRE)
Železniční
Gevgelia - hlavní trať Belgrad – Skopje – Thessaloniki
Albánie
Silniční
Stenje - u Prespanského
jezera (MAK) ,
údajně
pouze pro občany
Makedonie a Albánie
Sveti Naum u Ohridského jezera, klášter Sv. Naum (MAK) and Podgradec
(ALB) pouze pro občany Makedonie a Albánie
Kjafasan - silnice Struga (MAK) – Elbasan (ALB)
Blato - silnice Debar(MAK) – Bulqiza (ALB) – pouze pro občany
Makedonie a Albánie
Do země se lze dostat buď přímo vlakem přes Budapest a
Beograd nebo přes Rumunsko a Bulharsko (cesta je o 1 den delší)
Jízdní řád (2005)
- pro aktuální jízdní řády konzultuje IDOS nebo nejkvalitnější spolehlivější jízdní řád na serveru Německých drah.
příjezd | odjezd | příjezd | odjezd | |
12.35 EC | ↓Praha | 13.20 | ||
19.40 N | 23.50 K | Budapest (N/K) | 5.03K | 6.20 N |
6.30 | 7.00 | Beograd | 22.15 | 22.25 |
15.44 | Skopje ↑ | 12.55 |
* přestup v Brně nebo Břeclavi na R 234/EC 70.
Přibližná cena
Dospělý | Mládež do 26 let | Děti do 12 let | |
Praha - Budapest - Beograd - Tabanovci gr. (hranice) a zpět |
3550 Kč |
3550 Kč | 1775 Kč |
Eurodomino Makedonie (MŽ) 3 dny | 600 Kč* | 450 Kč* | 300 Kč* |
Celkem |
4120 Kč |
4000 Kč |
2075 Kč |
*Včetně ještě jednoho dne cestování po Makedonii.
Cena Bratislava-Skopje a zpět na jízdenku City Star**
Cena EUR | Cena v Kč | Cena za 1 osobu | |
1 cestující | 103,00 EUR | 3100 Kč | 3100 Kč |
1,5 cestujícího* |
128,75 EUR | 3862 Kč | |
2 cestující | 154,50 EUR | 4635 Kč | 2317,50 |
2,5 cestujícího | 180,25 EUR | 5408 Kč | |
3 cestující | 206,00 EUR | 6180 Kč | 2060 Kč |
3,5 cestujícího | 231,75 EUR | 6953 Kč | |
4 cestující | 258,50 EUR | 7760 Kč | 1940 Kč |
4,5 cestujícího | 283,25 EUR | 8505 Kč | |
5 cestujících | 309,00 EUR | 9270 Kč | 1854 Kč |
5,5 cestujícího | 334,75 EUR | 10040 Kč |
* 1 dítě do 12 let = 0,5 dospělé osoby
** podmínky tarifu - nákup min. 3 dny před odjezdem, pouze zpáteční jízdenka platná měsíc, na místě pobyt v noci So/Ne
Cesta autobusem je o něco levnější, ale prodlouží se cestou přes Sofii, kde je přestup.
|
|||
8.30 |
Praha |
8.30 | |
6.00 | Brno | 11.15 | |
8.30 |
Sofia |
8.30 | |
4.00 |
Sofia |
13.00 | |
23.00 |
Skopje |
18.00 | |
|
Spoj jede v letní sezóně (24.6.-15.9.) denně, jinak z Prahy odjezd v Po, St, Čt, So; ze Sofie Út, Čt, So, Ne
|
Jednoduchá |
Zpáteční |
||||
dospělý |
mládež 13-25 let ISIC Senioři nad 60 let |
děti do 12 let | dospělý |
mládež 13-25 let ISIC Senioři nad 60 let |
děti do 12 let | |
Praha - Skopje |
1950 Kč | 1755 Kč | 975 Kč | 3250 Kč | 2925 Kč | 1625 Kč |
Brno - Skopje |
1850 Kč | 1662 Kč | 925 Kč | 3150 Kč | 2835 Kč | 1575 Kč |
Letecky je možné dopravit se do Skopje několika variantami:
ČSA - přímý let, cena cca 7300 Kč, vč. poplatků (podmínky: nákup letenky alespoň 7 dní předem, pobyt maximálně 1 měsíc, minimální pobyt - noc So/Ne)
Alitalia - přestup v Miláně, cena cca 8900 Kč vč. poplatků (podmínky: omezený počet míst, nákup letenky 72 h po rezervaci, pobyt minimálně noc So/Ne, max. 1 měsíc).
JAT - přestup v Bělehradu, cena cca 9000 Kč vč. poplatků (podmínky: okamžitý nákup letenky, minimální pobyt - noc So/Ne, max. pobyt - 2 mesíce, možný stopover v Belehrade do 3 dnu.
Zajímavou alternativou je letet prímo do Ohridu, letenka z Vídne s Makedonskými aeroliniemi stojí cca 8700 Kc zpátecní i s poplatky.
Prehled letových rádu a dalších informací a letištích ve Skopje a Ohridu.
Cenu lze vygenerovat, případně rezervovat na stránkách www.letenky.cz, www.gtsint.cz, www.letenky.as, www.studentagency.cz.
Předpisy, poplatky (na hlavní dálnici z Beogradu do Gevgelije) jsou cca 30-70 MKD za úsek, casto lze platit i v eurech. Bežné auto by melo zaplatit cca 210 MKD za tranzit Kumanovo - Gevgelija nebo cca 100 MKD za úsek Skopje - Tetovo - Gostivar.
Ceny benzínu (2005) : bezolovnatý 95 oktanů - okolo 62 MKD, bezolovnatý 96 oktanu -okolo 65 MKD, nafta okolo 53 MKD, plyn cca 26 MKD (zdroj ÚAMK)
Trasa Praha – Bratislava - Budapest – Beograd – Skopje je cca 1350 km. Pro její naplánování lze použít nekteré z evropských plánovacu - Route Planner nebo Via Michelin
.Vlaky jsou v Makedonii
méně frekventované než autobusy (s vyjímkou trasy Skopje – Titov Veles) a
také pomalejší. na druhé straně jsou levnější a o nic méně pohodlné.
Existují navíc slevy pro studenty (ISIC) a mládežníky (EURO <26) ve výši cca 30%, na zpáteční jízdenky
cca 20%, skupiny od 5 dospělých lidí mají nároki na 20% slevu.
Makedonské železnice -
http://www.mz.com.mk
1. Skopje – Titov
Veles - Bitola
P |
P |
P |
P |
|
P |
P |
P |
P |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
6.10 |
10.23 |
16.27 |
20.27 |
Skopje |
2.35 |
6.25 |
14.3 |
19.00 |
5.22 |
9.33 |
15.26 |
19.24 |
T. Veles |
3.22 |
7.25 |
15.27 |
19.58 |
4. |
8.32 |
14.24 |
18.29 |
Bogomila |
4.20 |
8.29 |
16.32 |
20.58 |
3.27 |
7.32 |
13.39 |
17.40 |
Prilep |
5.15 |
9.19 |
17.35 |
21.45 |
2.47 |
6.40 |
12.55 |
16.40 |
Bitola |
5.59 |
10.09 |
18.25 |
22.24 |
2. Gevgelija – Titov Veles – Skopje
EM |
Ex |
EM |
Ex |
|
Ex |
EM |
Ex |
EM |
|
Ljubljana |
|
Beograd |
|
Beograd |
|
Ljubljana |
|
7.51 |
12.30 |
18.37 |
21.31 |
Skopje |
3.25 |
6.11 |
16.11 |
18.39 |
7.01 |
11.48 |
17.47 |
20.51 |
T. Veles |
4.08 |
7.03 |
16.54 |
19.35 |
6.30 |
11.23 |
17.19 |
20.26 |
Gradsko |
4.32 |
7.31 |
17.18 |
20.04 |
6.05 |
11.03 |
16.51 |
20.06 |
Vardar |
4.50 |
7.54 |
17.38 |
20.31 |
5.49 |
10.49 |
16.34 |
19.51 |
D. Kapija |
5.05 |
8.11 |
17.54 |
20.46 |
5.00 |
10.03 |
15.50 |
19.15 |
Gevgelija |
6.10 |
8.56 |
19.05 |
21.31 |
|
Ath./Th. |
|
|
|
|
|
Ath./Th. |
|
3 souhrnná doprava – Skopje – Titov Veles
odjezdy Skopje : 2.35, 3.25 (Ex), 6.11, 6.25, 10.50, 13.15,14.35, 15.40 (prac. dny), 16.11 (Ex), 18.39, 19.00, 22.50 (kromě Ne a svátků)
odjezdy Titov Veles : 0.00 (kromě Ne a svátků), 5.22, 7.01, 9.33, 11.48 (Ex), 12.08, 14.30 (prac. dny), 15.26, 17.10, 17.47, 19.34
4. Skopje – Tetovo - Kičevo
(trať je v současné době mimo provoz)
P |
P |
P |
|
P |
P |
P |
|
|
|
|
|
|
|
7.57 |
14.30 |
21.11 |
Skopje |
3.00 |
6.20 |
16.30 |
6.43 |
13.09 |
20.08 |
Tetovo |
4.04 |
7.25 |
17.35 |
6.20 |
12.45 |
19.46 |
Gostivar |
4.26 |
7.47 |
17.57 |
5.40 |
12.05 |
19.05 |
Kičevo |
5.05 |
8.26 |
18.37 |
5. Skopje – Kumanovo – Tabanovci
|
EM |
Ex |
Ex |
Ex |
EM |
Ex |
|
|
|
|
(1) |
|
Thess. |
Skopje |
3.50 |
7.10 |
12.55 |
15.29 |
18.45 |
22.00 |
Ilinden |
4.03 |
- |
- |
- |
18.58 |
- |
Kumanovo |
4.30 |
7.53 |
13.28 |
16.18 |
19.28 |
22.41 |
Tabanovci |
4.41 |
8.35 |
14.08 |
16.55 |
19.39 |
23.20 |
|
|
Belgrad |
Ljublj. |
Bar |
|
Belgrad |
(1) 24.6.-10.9.
|
Ex 335 |
EM |
Ex |
EM |
R 393 |
R 411 |
EM |
EM |
Ex |
|
Belgrad |
|
Belgrad |
|
(1) Bar |
Ljublj. |
|
|
Belgrad |
Tabanovci |
2.20 |
5.07 |
5.30 |
8.30 |
11.40 |
15.00 |
17.00 |
20.00 |
21.50 |
Kumanovo |
- |
5.19 |
5.42 |
8.42 |
11.57 |
15.12 |
17.12 |
20.12 |
22.00 |
Ilinden |
- |
5.47 |
- |
9.09 |
- |
- |
17.41 |
20.41 |
- |
Skopje |
3.04 |
6.01 |
6.10 |
9.23 |
12.37 |
15.44 |
17.55 |
20.55 |
22.41 |
|
Thess. |
|
|
|
|
Th./Ath. |
|
|
|
(1) jezdí pouze 24.6.-10.9.
Mezinárodní spoje
R 390 |
Ex 410 |
R 392 |
Ex 334 |
|
Ex 335 |
Ex 395 |
R 393 |
Ex 411 |
R 391 |
|
(2) |
(1) |
|
|
|
|
(1) |
(2) |
|
|
8.32 |
|
|
Ljubljana |
|
|
|
21.05 |
|
|
5.53 |
|
|
Zagreb |
|
|
|
0.12 |
|
16.03 |
22.15 |
|
6.50 |
Belgrad |
18.05 |
21.10 |
|
7.00 |
14.00 |
| |
| |
8.35 |
| |
Bar |
| |
| |
20.35 |
| |
| |
| |
| |
7.57 |
| |
Podgorica |
| |
| |
21.35 |
| |
| |
12.05 |
17.25 |
21.10 |
2.45 |
Niš |
22.20 |
1.42 |
8.10 |
11.23 |
18.20 |
7.10 |
12.55 |
15.29 |
22.00 |
Skopje |
3.25 |
6.10 |
12.37 |
16.11 |
22.41 |
|
10.13 |
|
19.15 |
Gevgelija |
6.10 |
|
|
19.05 |
|
|
9.05 |
|
18.00 |
Thessaloniki |
8.52 |
|
|
23.45 |
|
|
23.56 |
|
|
Athinai |
|
|
|
6.16 |
|
(1) – jede v období 24.6.-10.9.
(2) – Thessaloniki – Athinai jede jen v období 4.6.-1.10.
Ceny a slevy
Slevy :
studenti na ISIC cca
30%, zpáteční jízdenka cca 20%
Příklady cen z Bitoly
(MKD)
destinace |
plné jízdné |
|
studentské |
|
|
jednoduchá |
zpáteční |
jednoduchá |
zpáteční |
Prilep |
65,50 |
105 |
46,50 |
93 |
Bogomila |
105 |
149 |
65 |
130 |
Veles |
154 |
246 |
103,50 |
207 |
Gevgelija |
205,50 |
401 |
175,50 |
351 |
Štip |
209,50 |
335 |
146,50 |
293 |
Kočani |
232 |
371 |
162,50 |
325 |
Skopj |
203,50 |
335 |
146,50 |
293 |
Tetovo |
255,50 |
408 |
187,50 |
375 |
Gostivar |
276 |
442 |
193,50 |
387 |
Kumanovo |
236 |
378 |
165,50 |
331 |
Tabanovci |
244,50 |
399 |
174,50 |
349 |
Niš |
1015 |
1646 |
|
|
Belgrad |
1601 |
2431 |
|
|
Autobusová doprava je
frekventovanější, ale dražší. jezdí se solidními Ikarusy a díky rozloze
země netrvá nejdelší přejezd více jak půl dne. Mezi většími městy
jezdí několik společností za stejné ceny několikrát denně.
Autobus je také jedinou
možností, jak se dostat do Bulharska (viz doprava do země), Albánie
(autobus do Tirany 2 x denně) nebo do Kosova (odj. denně 10.00).
Autobusy do Bělehradu 3 x denně do Bělehradu. Dále například 1x týdně do Istanbulu, několikrát týdně do Zagrebu, Ljubljany,
Příklady cen :
Skopje – Ohrid 400-450 MKD (dle trasy) (cca
3,5-4,5 hodiny)
Skopje – Titov Veles 130 MKD
(cca 1,5 hodiny)
Skopje – Bitola
250 MKD
Ohrid – Resen
100 MKD
(cca 1 hodina)
Ohrid – Bitola
160 MKD
(cca 2 hodiny)
Ohrid – Struga 60 MKD(cca 20 minut)
Ohrid – Sv. Naum
120 MKD, poznámka: odjezdy v letní sezóne do Sv. Naumu 6.00, 8.00, 11.30, 13.30 (So, Ne), 15.30, 18.30, zpet ze Sv. Naumu cca o hodinu pozdeji
(cca
60 minut)
Ohrid – Štip
380 MKD
Bitola – Strumica 300 MKD
Peněžní jednotkou
Makedonie je makedonský dinár (MKD), 1 MKD = 100 para
Kurs v roce 2005
byl 1 USD = 51,25 MKD, 1 EUR = 61 MKD, (černý trh se nevyskytuje)
některé služby –
ubytování v soukromí - je možné platit i v USD nebo EUR.
Bankovky se vyskytují v hodnotách
5000, 1000, 500, 100, 50, 10 dinárů, mince 5, 2, 1 dinárů a 50 para (v běžném
styku se bankovky velkých hodnot příliš nepoužívají a často prodavači
na ulici nemají na 500 a vícedinárové bankovky nazpět.
V průměru je
Makedonie na přibližně stejné cenové úrovni jako ČR.
Odhady cen některých
pobytů
-Týdenní pobyt v soukromí
u Ohridského jezera - okolo 150 EUR na osobu (doprava z/do Skopje, ubytování
v soukromí, další výdaje).
-14 denní poznávací pobyt hory + města s minimálními placenými noclehy – cca 70-100 EUR (můj případ v roce 2000 - 90 USD).
Makedonie je přes některé „zaručeně hrůzostrašné zprávy“ poměrně bezpečná země. Pozor je nutno si dávat na možné kapesní krádeže v turistických centrech (Skopje, Ohrid). Z bezpečnostních důvodů je však údajně uzavřena oblíbená trekkingová oblast při hranicích s Kosovem - planiny Vraca a pohoří Šar.
Čas je stejný jako ve střední Evropě (GMT+1)
V Bulharsku je čas posunut o hodinu dopředu (GMT + 2)
Běžné jsou prvky
nejen místní, ale i srbské kuchyně. Především si pochutnáte na kyselém
mléce a mléčných výrobcích, převážně s ovčího mléka. Velmi
dobrý salát je z rajčat, okurek a paprik, posypaný ovčím sýrem, který
známe z Bulharska pod jménem ovčí salát (u nás šopský). Místní
specialitou je tafče, vařená fazole, zhuštěná a zapečená s pokrájenou
cibulí. (podobně se připravuje i srbský prebranac)
(Heřmanová, Nina :
Cestujeme do Juhoslávie, Šport, Bratislava, 1978, str. 53-54)
U místních jezer určitě
je dobré ochutnat místní ryby, pečené na ohni (Ohrid - místní koran). Jako v celé bývalé
Jugoslávii, i zde je možné se najíst pršutu (surová uzená šunka), pod
vlivem srbské kuchyně se jí hodně čevapčiče, ražniči (šašlik), džuveč (pečené
hovězí a beraní maso s rýží a zeleninou), sarma (zelné listy, plněné
masem – z tureckého dolma), pljeskavica (placka z mletého masa,
velmi pikantní). Z polévek (čorba - na rozdíl od cernohorské nebo chorvatské supy je hustejší) se jí rybí (u vody), zeleninová
apod.
K jídlu se pije
Rakija (anýzovka, známá z Turecka, raki, z Řecka, ouzo, nebo z Francie,
pastis) a za ochutnání (nebo i odvezení) určitě stojí místní vynikající
víno (proslavená je místní odruda Tikveš - http://www.tikves.com.mk. Od tureckých dob se pije hodně káva.
V každé vesnici
je minimálně jedna hospoda, ve větších městech bohatá nabídka stravovacích
možností. Jídlo v restauraci vyjde cca na 200 MKD, vč. nápojů
(pochopitelně podle místa a času).
Jídlo v rychlých
občerstveních – okolo 30-60 MKD. I když se jedná o fast food, nejsou to
jenom globalizované hamburgery, ale i pečené maso, gyrosy, ryby aj.
Základní potraviny
:
chléb 1 kg 22-25 MKD, sýr
1 kg 200-250 MKD, salám 1 kg 150-300 MKD, paštiky (dokonce někdy i české)
25-30 MKD, těstoviny 500 g 25-35 MKD, mléko 1 l cca 20 MKD, kola 1 l okolo 80
MKD, cukr 1 kg 30-35 MKD, džus 40-70 MKD
Ovoce, zelenina (cena
za 1 kg v letní sezóne)
rajčata 20-40 MKD, papriky 24-40 MKD, hroznové víno 40-50 MKD, brambory 15-20 MKD, cibule 15-20 MKD, broskve 20-30 MKD, melouny vodní (žluté) 15-20, melouny červené okolo 30 MKD, okurky 20-25 MKD, merunky 50 MKD.
Ubytování v Makedonii
nemusí být drahá záležitost. Existují nesčetné možnosti.
Hotely –
nejdražší varianta, ale jsou v každém městě. Podle místa a vybavení
si lacinejší hotel třídy účtuje od 30 EUR nahoru (ve Skopje jsou ceny pochopitelne vyšší).
Soukromí - mnohem
zajímavější a v turistických místech také nejrozšířenější. Okolo cest v turisticky frekventovanejších oblastech se najdou nápisy "sobe", které signalizují volné pokoje. Zejména
v Ohridu i v letní sezóně zatím nabídka převyšuje poptávku, a
tak lze sehnat ubytování i za 5 EUR, bežná cena za nekolikadenní pobyt je okolo 6-10 EUR na osobu, možno platit i v USD nebo MKD).
Ubytování v soukromí lze sehnat i v dalších městech –
nejčastěji na autobusových nádražích. Na malých městech a vesnicích lze
toto učinit také – stačí najít centrum vesnice – studnu nebo hospodu a
někoho se zeptat. Mimo turisticky zajímavá místa (vc. Skopje) však lze ubytování v soukromí sehnat jenom velmi težko)
Kempy : lsít kempinku je rozprostrena rovnomerne po celé zemi, opet je nejvetší koncentrace v turisticky nejexponovanejších místech.
Pod širákem : širák je mimo město v zásadě bezproblémový (na horách to platí téměř stoprocentně), nouzově lze nalézt přístřeší i ve městech. Podmínky se příliš neliší od jiných průměrných evropských míst.
Jedná se o typické otevírací doby, které se mohou místně lišit)
Pošta : pohled do ČR 30 MKD
Telefony : tísňová volání
: Policie 92, Požárníci 93, První pomoc 94
volání do ČR (předvolba 00 420) – ca 50 MKD/1 minuta, karta na 100
jednotek 130 MKD
Internet : ve větších a turistických centrech (Skopje, Ohrid) jsou
internetové kavárny (cena 60-100 MKD za hodinu)
Předvolba Makedonie 00 389, směrová čísla měst Skopje 91, Ohrid 96,
Bitola 97, Strumica 902, Titov Veles 93, tetovo 94, Prilep 98, Štip 92, Kičevo
95, cena 21.80/16,90 Kč/ minuta ve špičce/mimo špičku
Czech Direct z Bulharska 00 800 0420
K některým místům viz průvodce na stránce Bongo Bongo
Heraclea – asi 2 km za městem jsou zbytky antického města Heraclea, založeného Filipem II. Makedonským (otcem Alexandra Makedonského) v polovině 4. století př. n. l. Připomínáno ještě za byzantských dob jako významné obchodní centrum. (vstupné do areálu 100 MKD, studenti na ISIC zdarma)
městečko v JZ
Makedonii na řece Crni Drim, 62 km S od Ohridského jezera. V 18. a
19. století se proslavilo svou řezbářskou školou. Krásné ukázky prací
debarských mistrů lze vidět i v nedalekém klášteře sv. Jovan Bigorski,
ve Skopji apod.
Před několika lety
postihlo městečko vícero ničivých zemětřesení, ze kterých se ještě
celkem nevzpamatovalo.
(Heřmanová, Nina : Cestujeme do Juhoslávie, Šport, Bratislava, 1978, str.152)
malebná horská vesnice
ve výšce 1400 m v pohoří Bistrica v JZ části Makedonie, 27 km od
Debaru. Je známá tím, že všechny svatby z celého okolí se odbývají
dva dny v roce 12.6. a 28.8. Při této příležitosti – naráz se odbývá
až 50 svateb – lze vidět bohaté makedonské lidové kroje a zvyky.
(Heřmanová, Nina :
Cestujeme do Juhoslávie, Šport, Bratislava, 1978, str.157)
Další literatura : Nedoma, František, Stará architektura Makedonie, Lidé a země, 3/1978, str. 56-59.
Město Ohrid leží u
stejnojmenného jezera a v současné době je zřejmě místem s největší
koncentrací cestovního ruchu v Makedonii. Přesto si Ohrid dodnes zachovává
domáckou atmosféru. V historii je poprvé připomínán ve 2. století př.
n. l. jako osada Lichnidos na významné římské stezce Via Egnatia,
spojující Řím s Řeckem. Z této doby se zachovalo římské
divadlo, které prošlo nedávno zásadní rekonstrukcí a dnes slouží pro koncertní úcely (v léte pro festival Ohridské léto).
Významným místem se
Ohrid stal za byzantské doby, kdy se stal místem první slovanské
university, založené biskupem Klimentem Ohridským (mj. žák slovanským
věrozvěstů Cyrila a Metoděje) v 9. století. Za vlády bulharského krále Samuila (976-1014) se stalo centrem bulharského státu a kultury (tento fakt casto sloužil Bulharum k ideologickému zduvodnení puvodu Makedoncu jako Bulharu a tím i nároku Bulharska na Makedonii). Až do roku 1767 byl Ohrid
duchovním centrem západního Balkánu. Od 11. století se stal také centrem
Makedonských Slovanů.
V procesu pokračujícího národního obrození se významnými daty stalo povýšení Ohridského biskupství na arcibiskupství v roce 1958 a o 9 let později jeho nezávislost na srbské ortodoxní církví.
Pevnost cara Samuila
(Kale) – souvisí s legendárním
bulharským císařem Samuilem, který v 11. století výrazně rozšířil
bulharské území, v roce 1014 byl však na hlavu poražen byzyntskými vojsky. Dnes stojí pouze zbytky hradeb, ale opskytují vynikající
výhled na město (30 MKD)
Chrám sv. Sofie (Crkva
sv. Sofije)– další památka na
dobu cara Samuila, který ji nechal zbudovat na místě starší raně křesťanské
baziliky. Po dlouhou dobu sloužil chrám jako biskupský a katedrální kostel
v Ohridu. Po dobytí Makedonie jej Turci přeměnili na mešitu. Dnes se
zde nacházejí vzácné fresky z 11.-14. století a uvnitř se pořádají
koncerty tzv. Ohridského léta. Vstup 100/ISIC 30 MKD
kostel sv. Klimenta (Crkva
sv. Klimenta) – na významu získal tento kostel na jednom z ohridských
kopců po přeměně katedrály sv.
Sofie na mešitu ve 14. století. Dnes je hlavním poutním místem v Ohridu,
konají se zde poutě, procesí a slavnosti. V interiéru kostela jsou nádherné
ikony ze 13. a 14. století. Otevreno 9-13, 16-20, vsup 100/ISIC 30 MKD.
Kostel sv. Jana (sv.
Jovan Kaneo) – nádherně položený
kostel na ostrohu nad Ohridským jezerem. Nejlepší při západu slunce. Byl
vybudován v 15. století v klasickém slohu ve tvaru kříže s osmibokou
kupolí. (100 MKD)
Kostel sv. Nikoly
Bolnického – pochází ze druhé
poloviny 14. století a za návštěvu stojí především kvůli vynikajícím
nástěnným malbám. Vstup 100/ISIC 50 MKD
Kostel sv. Erazma
– kostel vybudovaný na počest biskupa Erasma, prvního křesťanského
misionáře ze 3. století. Známý také jako „jeskynní kostel“, díky
vytesání ve skále. V interiéru opět velmi dobře dochované fresky.
první klášter v oblasti
vybudovaný v roce 900 srbským králem Štefanem Urošem. Je spojen se jménem
sv. Nauma, který je zde také pohřben. Dnes klášter slouží jako luxusní
hotel na hranicích s Albánií (za klášterem je hraniční přechod) a přístupný
je pouze kostel sv. Nauma se dřevěným ikonostasem ze 17. století a kaplí s náhrobkem
sv. Nauma. Z náhrobku se ozývá nepravidelné bušení a místní průvodci
tvrdí, že to je bijící srdce sv. Nauma.
Vstup : 100 MKD/ ISIC 60 MKD.
Doprava :
autobusy -
odjezdy ke sv. naumu 6.00, 8.00, 11.30, 13.30 (So,Ne), 15.30, 18.30, zpet o hodinu pozdeji. Všechny spoje zajíždejí na zpátecní ceste na albánské hranice. Jízdné 120 MKD.
loď –
denně v 10.00 od hlavního nábřeží v Ohridu, návrat v 16.00.
Jízdné 300 MKD (pouze zpáteční).
Sv. Zaum
kostel ze na břehu
jezera Ohrid, asi 2 km po pěšince od vesnice Trpejce (asi 6 km od sv. Naumu po
silnici do Ohridu – autobusy, minibusy). Dostupný pouze po vodě člunem nebo
pěšky. dobré místo na táboření, v roce 2000 byl cca o 300 m smerem na jih ke Sv. Naumu pramínek, v roce 2005 jsem jej již nenašel.
významné rekreační
středisko u Ohridu a řeky Crni Drin, každoročně v srpnu se koná literární
festival Večery poezie ve Struze.
Literatura : Nedoma,
František : Stará architektura Makedonie, Lidé a země 3/1978, s. 56-59. Velmi
zasvěcené!!!
Šust, Pavel : Makedonský víkend, Lidé a země 1/1999, str. 29-33.
78 000 obyv. Makedonské
město, jehož centrum si zachovalo výrazně orientální ráz. Jsou zde
historické stavby jednak z tureckého období (několik mešit,
sahat-kula), jednak z období Srbského království před tureckou okupací
(klášter sv. Archanjela nad městem s dobře zachovanými freskami ze 14.
století, kostel sv. Nikoly ze 13. století a další stavby).
kostel sv. Dmitrije –
trojlodní kostel z konce 13. století s velkým dómem, oživený
slepými arkádami.
Severně od města se
vypínají vysoko na skále zříceniny pověstmi opředeného hradu kralevice
Marka (Markovo kale, hlavního hrdiny srbských bohatýrských zpěvů.
Ve 14. století byl Prilep jeho sídlem, občasnou královskou rezidencí byl již
za cara Dušana.
Výlety : klášter
Treskavec z první poloviny
13. století s kostelem Nanebevzetí Panny Marie s freskami z různých
období. Stojí na vrchu Zlatovrh (10 km).
(Heřmanová, Nina : Cestujeme do Juhoslávie, Šport, Bratislava, 1978, str. 206-207)
Tourist Information Centre (Old Bazaar), tel. 116 854, Turistické informacní centrum je za Vardarským mostem u vchodu do starého mesta po levé strane
Denně kromě So 8-19, So 9-17, zdarma brožura o Skopje v AJ se základními
informacemi o památkách a důležitými adresami.
Albánie -
Hristijan Todorovski Karpoš 94/A, tel. 614 636, fax 614 200
Bulharsko – Zlatko Šnajder
7, tel. 116 320, fax 116 139
Srbsko a Černá Hora – Pitu Guli 8,
tel. 129 298, 131 299, fax 129 427
Slovensko (konzulát) –
Skopska crvena opština bulvar, tel. 137 095, fax 122 105
UNMIK (United Nations Interim
Administration Mission in Kosovo), M. H. Jasmin bulvar. „Nova Makedonija“,
tel. 212 920, fax 212902
UNHCR (United Nations High
Commissioner for Refugees), Zeleznicka 53, tel. 118 641, 161 419, fax 131 040
OBSE (OSCE Spillover Monitor
Mission), Marsal Tito 19/2, tel. 111143, fax 111267
Ministerstvo zahraničí (konzulární
oodělení), Dame Grujev 6, tel. 110 333, fax. 115790
Skopje je rozdělené Kamenným
mostem na starou a novou část. Stará část si zachovala atmosféru osmanského
období (byť se z mnohých domů stal turistický skanzen) s dochovanými
domy, většinou z 19. století, kterým vévodí Kale (pevnost).
Nová část byla vybudována po roce 1963, kdy město postihlo ničivé zemětřesení.
Přestože nese rysy socialistického realismu, nevypadá zdaleka nijak brutálně.
Kamenný Most přes Vardar je
symbolem města a dnes symbolicky rozděluje starou a novou část města. byl
vybudován v 15. století.
mešita Mustafa paši – postavena
na konci 15. století jako pamětní mešita Mustafa paši. Roku 1963 poničena
zemětřesením a znovu opravena. Ukázka klasické osmanské architektury.
kostel sv. Spasitele (sv. Spas)– nenápadný kostelík nedaleko na cestě od kamenného mostu k citadele
(Kale) skrývá nádherný dřevěný ikonostas, práce 3 řezbářů (bratři
Petar a Marko Filipovski a Makarij Fcrkovski) z vesnice Debar z první
poloviny 19. století. Na dvoře kostela je pohřben jeden z největších
makedonských (nebo bulharských) revolucionářů Goce Delčev (1872-1903,
jeden z vůdců Vnitřní makedonské revoluční organizace, zastřelen při
tzv. Ilindenské vzpouře v Kicevu v roce 1903). Dnes má zde malé muzeum. Vstup do kostela+muzea 60 MKD.
Kale (pevnost) – poprvé připomínána
okolo 6. století n. l., později se stala osmanskou pevností. Zbytky částí
hradeb a strážní věž. Dnes upravena na park, v létě se často konají
koncerty pod širým nebem, divadelní představení a jiné kulturní akce. V pevnosti
je dále muzeum moderního umění.
Čaršija (Starý bazar) – přestože
část již nenávratně zmizela, starý bazar si nadále zachovává jistý
orientální ruch.
Lázně Da’uda paši – u
vchodu do starého města, téměř naproti autobusovému nádraží. Dříve
jedny z největších městských lázní, vybudovaných v 15. století
tehdejším místodržitelem Da’udem pašou. Dnes přeměněny na galerii.
Staré nádraží – pokud přijedete
vlakem z jihu (Titov Veles, Bitola, Recko), upoutá vás možná věž starého nádraží. Hodiny na ní ukazují
5.17, tedy přesně okamžik, kdy 26. července 1963 postihlo Skopje katastrofální
zemětřesení. Dnes je zde umístěno muzeum hlavního města Skopje.
mešita Aladza – jedna z nejstarších
mešit v Makedonii, pochází z první poloviny 15. století.
Další literatura
Nedoma, František :
Stará architektura Makedonie, Lidé a Země 3/1978, s. 56-59
Šust, Pavel : Makedonský
víkend, Lidé a Země 1/1999, str. 29-33.
Stárka, Vladimír : Makedonií podél Vardaru, Lidé a Země, 8/1978, str. 340-343.
Prohlížím turistickou
mapu Jugoslávie, označující různé kulturní památky. Naše škodovka si
to uhání po pěkné asfaltové silnici od Niše do Skopje. U městečka
Kumanavo odbočujeme. Čeká nás asi 20 km jízdy po velmi špatné silnici a
potom ještě kousek polní cestou do Staro Nagoričane. Mapa nás nezklamala.
Nacházíme zde
pravoslavný monastýr – cerkva sv. Georga – který byl založen r. 131. Patří
mezi nejstarší kulturní památky Jugoslávie. V letech 1313-1318 vytvořil
Eutichi Michail v celé vnitřní části kláštera, po stěnách i na
stropě, překrásné barevné fresky. Protože ve velmi dobrém stavu přetrvaly
celá staletí, bylo zde před patnácti lety vybudováno malé muzeum. Kolem
najdeme ještě zbytky starého pravoslavného hřbitova. (fakt z roku 1958)
(Habrová, M. : Staro
Nagoričane, Lidé a Země, 11/1973, str. 509.)
Vesnice
a kostel v Makedonii, 13 km V od Kumanova. Místní kostel sv.
Jurije dal postavit začátkem 14. století Král Milutin. jeho fresky ze stejného
období jsou reprezentační ukázkou makedonského malířství 14. století.
Uměleckou cenu má i místní ikonostas.
(Heřmanová, Nina :
Cestujeme do Juhoslávie, Šport, Bratislava, 1978, str. 230)
Další literatura : Nedoma, František : Stará architektura Makedonie, Lidé a země 3/1978, s. 56-59.
Vykopávky antického města
Stobi, 82,5 km J od Skopje nedaleko obce Gradsko (4,5 km), při ústí řeky
Crna do Vardaru.
Ve 4. století n. l.
bylo Stobi hlavním městem římské provincie Macedonia Secunda. Archeologové
při dosavadním průzkumu odkryli amfiteátr, městské lázně, baziliku, několik
paláců a domů. Významné jsou nálezy množství soch a uměleckých předmětů
z helénského a římského období
(Heřmanová, Nina :
Cestujeme do Juhoslávie, Šport, Bratislava, 1978, str. 230)
Další
literatura :
Stárka, Vladimír :
Makedonií podél Vardaru, Lidé a Země, 8/1978, str. 340-343.
Nedoma, František : Stará architektura Makedonie, Lidé a Země 3/1978, s. 56-59
Klášter v JV výběžku
makedonie, 25 km SZ od debar, nedaleko obce Rostuše, která leží při cestě
Ohrid – Tetovo.
Zakladatelem kláštera
je srbský král Štefan Namajič ve 12. století. Nejcennější je v něm
vyřezávaný ikonostas z let 1830-1840, dílo lidových umělců z obce
Gari u Debaru (tzv. debarská škola, srov. dřevěný ikonostas v kostele
sv. Spasitele ve Skopje). Velké klášterní ubytovny z 18. století,
vybudované mnichem Ilanonem, představují zajímavou stavební jednotku.
(Heřmanová, Nina : Cestujeme do Juhoslávie, Šport, Bratislava, 1978, str. 232)
36000 obyv., 42 km JZ od
Skopje na úpatí Šarské planiny. Ve staré turecké části města, která si
zachovala doposud orientální ráz, jsou významné památky : mešita Šarena
džamija ze 17. století, pozoruhodná nejen architektonicky, ale i svou vnitřní
výzdobou. Název (Pestrá) dostala díky pestrým geometrickým a rostlinným
ornamentům, které pokrývají celý exteriér této stavby. Z dalších
památek – aman – turecké lázně (hammam, z roku 1496), které
jsou dodnes v provozu, dervišský klášter – tekije (tekke),
staré domy zámožných Turků, turecký most apod.
Z Tetova vede
lanovka na jeden z nejvyšších vrcholů Šarské planiny – Popovu Šapku
(1785 m). Místní svahy patří k nejkrásnějším lyžařským terénům
Makedonie.
(Heřmanová, Nina :
Cestujeme do Juhoslávie, Šport, Bratislava, 1978, 235-236)
Tekke Arabat Baba – vybudována v 18. století jako místo náboženským obřadů významné osmanské dervišského řádu bektášíjů. Dnes sídlo Národního muzea.
36000 obyv. Město v Makedonii,
52 km JV od Skopje, na řece vardar. Město má krásnou polohu, rozprostírá
se polokruhovitě na obou březích řeky na mírných terasách. Stará část
města s úzkými uličkami a typickými domky má převážně orientální
ráz. Pozoruhodný je místní kostel sv. Pantělejmona a v blízkosti města
klášter sv. Dmitrija.
(Heřmanová, Nina : Cestujeme do Juhoslávie, Šport, Bratislava, 1978, str. 236).
národní park Pelister od roku 1948 na ploše okolo 12520 ha. Pohoří Baba se rozkládá v jižní části země u makedonsko-řecké hranice na východ od Prespanského jezera a odděluje Prespanské jezero od Pelagonské nížiny s městem Bitola.
Nejvyšší horou je Pelister (2601) s televizní stanicí a je velmi populárním turistickým místem Makedonců.
Přístup : Východisky pro nástup do hor jsou vesnice Krani nebo Lubojno (obě dostupné autobusy z Resenu na silnici Ohrid – Bitola) nebo z Bitoly (autobusy směr Trnovo).
Popis oblasti viz Jirásko, L. – Leder, L. – Lorenc, J. : Jugoslávské hory, Olympia, Praha, 1987, str. 236-241 (vč. schématické mapky)
Centrální část Makedonie vyplňuje rozsáhlé pohoří Jakupica. Celé pohoří je tvořeno čtyřmi horskými pásmy – Jakupica, Golešnice, Dautica a Karadžica. Nejvyšší horou je Solunska Glava (2540 m), jejíž okolí je turisticky nejpřitažlivější.
Přístup : Solunska Glava leží zastávky Oreše (ve směru od Bitoly zastávka před Bogomilou, neobydlená se zbytky výpravní budovy, možnost táboření s tekoucí vodou) na trati Bitola – Titov Veles. Zastavují zde všechny osobní vlaky (patnički).
Popis oblasti viz Jirásko, L. – Leder, L. – Lorenc, J. : Jugoslávské hory, Olympia, Praha, 1987, str. 236-241 (vč. schématické mapky)