Home Page Životopis Curriculum Vitae VŠE Střední Asie Cestování a cesty Odkazy Pardubice Publikační činnost slavomir.horak(a)post.cz

“O tom, co zde není, budete alespoň vědět, kde to máte hledat”

MAKEDONIE

(stručný průvodce)

Jste  www.yo.czPočet přístupů dnesPočet přístupů celkem   návštěvníkem této stránky

Tato stránka není klasickým průvodcem, ale spíše kompilační kombinace vlastních zkušeností z let 2000 a 2005, citátů z průvodců a odkazů na literaturu. Přesto zatím tato práce zůstává jedinou ucelenější informací o Makedonii v češtině. Protože jsem v Makedonii byl pouze jako turista a nemám odborné vzdělání, přivítám jakoukoliv připomínku ke stránce na svém e-mailu slavomir.horak(a)post.cz

Makedonie

A-Z

Makedonie se představuje

Zajímavá místa

Ohridské jezero

Chtěl bych být básníkem Li-pem,

abych popsal kraje zdejší.

Lidi mluví zde smíchem,

co není jen tvář jejich vnější.

 

Škoda, že verše mé nestačí,

abych vykreslil ta místa,

kde nad jezerem křik ptačí

a voda křišťálem čistá.

 

Slunce sklání se ke břehu,

jezero lehce hladí oblázky,

vlnky na dalekém běhu

nemají pražádné otázky.

 

Do těch vln utkaných vánkem,

zní kytara a melodie tklivá.

Pak usnout klidným spánkem,

a noc jako milenka snivá.

(Ohrid, sv. Zaum, 10.8.2000)

Zdroje

Odborná literatura, cestopisy

Průvodci a mapy

Články v Lidé a země

Internetové odkazy

Vstup do země

Víza a velvyslanectví

Hraniční přechody

Celní předpisy

Doprava do země

Vlak

Autobus

Letadlo

Auto

Doprava na místě

VlakJízdní řád MŽ

Autobus

Peníze a ceny

Bezpečnost

Čas

Stravování

Ubytování

Otevírací doby

Pošta a telefony

 

 

Základní informace

Přírodní podmínky

Horopis

Vodopis

Fauna a flóra

Podnebí

Historie

Náboženství

Literatura

Umění

Politický život

Hospodářství

Státní svátky a dny volna

Jazyk

 

Bitola

Debar

Galičnik

Ohrid a okolí

Sv. Naum

Struga

Prilep

Skopje

Staro Nagoričane

Stobi

Sveti Jovan Bigorski

Tetovo

Titov Veles

 

Horská pásma

Baba

Galičica

Jakupica

 

MAKEDONIE SE PŘEDSTAVUJE

Základní informace

Rozloha : 25 713 km2

Počet obyvatel : 2,05 mil. (odhad 2005, Encarta.com)

Hlavní město : Skopje 

Další města : Kumanovo, Ohrid, Bitola, Strumica, Struga

Složení obyvatel (podle scítání lidu v roce 1994): Makedonci 66.6%, Albánci  22.7%, Turci 4%, Romové  2.2%, Srbové 2.1%, další  2.4% (1994)

Náboženské poměry : makedonská ortodoxní církev  67%, islám (vesměs sunnitský) 30%, další 3%

Jazyky : makedonština 70%, albánština 21%, turečtina 3%, srbština 3%, další 3%

Úřední řeč : makedonština, albánština v místech kompaktního albánského osídlení

Státní zřízení : republika  

President : Branko Crvenkovski (od r. 2004)

HDP : 1980 USD na osobu (zdroj: Svetová Banka, 2003) , složení : zemědělství 14,2%, průmysl 30,4%, služby 57,4%

Růst HDP : 2,8% (1999)

Další informace na stránce World Bank - www.worldbank.org

Přírodní poměry

Horopis

Makedonie má velmi členité území, rozdělené na dvě základní části údolím řeky Vardar, která odtéká na jih do Řecka a ústí do Egejského moře.

Větší, západní část patří k soustavě Dinárského pohoří s nejvyššími vrcholy v oblasti pohoří Šar a planiny Vraca (nejvyšší vrchol Makedonie je Titov Vrv 2747 m) na hranicích s Kosovem. Na jih se tato pohoří svažují do nížiny okolo města Tetovo. Další pro turistiku využitelná pohoří jsou směrem na jih například pohoří Korab na hranicích s Albánií, Bistra nebo Stogovo. Jižní část okolo Ohridského jezera (Ohridsko ezero) je vyplněna nížinou okolo měst Struga a Ohrid (Ovče Polje). Mezi Ohridským a Prespanským jezerem je hradba pohoří Galičica. Na východ od Prespanského jezera je populární pohoří Baba (Pelister 2600), která směrem na východ přechází do nížiny Pelagonija okolo Bitoly. Centrální část Makedonie tvoří hvězdice pohoří s centrálním pásmem Jakupica (Solunska Glava 2540 m), od které vycházejí nižší pohoří Babuna, Suva Gora, Bukovica, Kruševo. Dran aj. Jižní část, na hranici s Řeckem tvoří menší hvězdicovité pohoří Kožuf a Nidže.Údolí řeky Vardar je tvořeno na severu nížinou okolo Skopje, dále si řeka razí cestu několika soutěskami (u města Veles, Demir Kapija - Železná vrata), které se střídají s dalšími nížinami – Gradsko, Gevgelija).

Východ je tvořen Thráckou soustavou s nižšími pásmy Bilino, Osogovska planina, Vlajina planina, Plačkovica, Ogražden aj. přerušované nížinami okolo města Kočani (údolí řeky Bregalnice) a Strumice (řeka Strumica)

Vodopis

Hlavní páteří Makedonie je 420 km dlouhá řeka Vardar (řec. Axios), ústící do Egejského moře a odvodňující 80% teritoria země. největšími přítoky jsou z pravé strany Treska (ústí nad Skopje), Crna (soutok u Stobi), z levé strany Lepenec (ze Srbska, ústí těsně před Skopje) a Bregalnica (z východní části Makedonie, ústí nad Gradskem).

Západní část teritoria je odvodňována řekou Crni Drin (odvodňuje asi 13% teritoria, vytéká u Strugy z Ohridského jezera), který v Albánii vytváří nejdelší albánskou řeku, vlévající se u Skadaru do Jaderského moře.

Makedonie je bohatá na jezera, všechna s průzračnou vodou, která se stávají centry cestovního ruchu. Jedním z největších jezer na Balkáně je Ohridské jezero (348 km2, největší hloubka přibližně 287 m, hladina v nadmořské výšce 695 m). Makedonie se o něj dělí s Albánií a Řeckem. Druhým největším „makedonským mořem“ je Prespanské jezero (274 km2, hloubka 54 m, nadm. výška 853 m) a je sdíleno ještě Řeckem.

Třetím největším jezerem je Dorjanské jezero (43,1 mk2, hloubka 10 m, nadmořská výška 148 m)

V horách se nachází několik ples – ledovcových jezer a dále bylo na makedonském území vybudováno několik přehrad – největší Mavrovo ezero na západě země na řece Radika (okolo 25 km2, maximální hloubka 48 m, nadmořská výška 1233 m). dalšími jsou například přehrada Matka na Terska (nedaleko Skopje), Globočica a Debar na západě (v údolích řek Crni Drin a Radika), na jihu vodní dílo Tikveš na řece Crna nebo Kalimanci na řece Bregalnica na východě.

Fauna a flóra

Makedonie se nachází na pomezí středomořské a eurosibiřské vegetační zóny, což je příčinou bohatosti fauny i flóry. Středomořský pás se nachází v nížině Pelagonija a ve Vardarské nížině až do Skopje. Vzhledem k nadmořským výškám je zde i bohatá členitost výškových vegetačních pásů s bohatě zastoupenou vysokohorskou faunou a flórou.

Lesy pokrývají 35% území, většinou listnatých. Přechodný vegetační stupeň vytváří řadu endemitů – nejvýraznější je například borovice rumelská okolo masívu Pelisteru v pohoří Baba.

Fauna je nejzajímavější na horách, kde v západních částech žijí medvědi a vzácní rysi, na ostatních územích i lišky, vlci nebo divoké kozy. Bohatou flórou oplývají i řeky a jezera – včetně vzácných pstruhů nebo úhořů. Ptactvo je zastoupeno asi 300 druhy se vzácnými orli nebo tetřevi (Korab, Šar).  nížinách u řek lze nalézt pelikány, volavky nebo husy.

Historie

Velmi podrobná historie Makedonie od nejstarších dob do současnosti   

Náboženství

Makedonská pravoslavná církev

církevní organizace, která se oddělila od srbské pravoslavné církve.

Křesťanství se rozšířila na území současné Makedonie poměrně brzy – okolo roku 60 n. l. Hnutí za autokefalitu místní církve vzniklo p 2. světové válce a bylo podpořeno Titem. Samostatná církev, založená roku 1947 přes svou autonomii uznávala bělehradský patriarchát. Roku 1959 srbský patriarcha uznal tuto autonomii. Roku 1967 však makedonská církev se prohlásila za zcela nezávislou, ale její autokefalita ne byla uznána srbskou pravoslavnou církví a dalšími pravoslavnými autokefálními církvemi.

Makedonská církev je řízená arcibiskupem, jehož sídlo je ve Skopje. Při arcibiskupství existují Svatý arcibiskupský synod, Národní církevní shromáždění a další církevní orgány. K makedonské církvi náleží 5 eparchií.

Počet přívrženců makedonské církve dosahuje v samotné Makedonii okolo 1,2 mil. lidí, dále existují komunity v Austrálii (6 000 lidí), USA (Indiana, New York) a Kanadě (Toronto). Etnicky se většina přívrženců hlásí k makedonské národnosti. Roku 1972 se v USA oddělila skupina, neuznávající jugoslávské vedení, ale americkou moc.

(Podle Kaz´mina, O. J. : Makedonskaja pravoslavnaja cerkov´. In : Narody i religii mira. Enciklopedija, Boľšaja Rossijskaja Encyklopedija, Moskva, 1999, str. 763-764)

Státní svátky

1.1. – Nový rok

6.-7.1. – pravoslavné Vánoce

8.3. Den žen

1.5. – První máj

24.5. den sv. Cyrila a Metoděje

2.8. – výročí tzv. Ilindenského povstání

8.9. – Den nezávislosti

25.-26.12. Vánoce

Velikonní pondělí

Dále se slaví 14.1. Nový rok podle juliánského kalendáře, ramadán u muslimů a další muslimské svátky

Jazyk

Makedonština je jihoslovanský jazyk, jazykově nejbližší bulharštině (Bulhaři považují makedonštinu za dialekt bulharštiny, v určitých obdobích neexistovala v bulharských záznamech makedonská národnost). Pro návštěvu je dobré zopakovat si azbuku a se znalostí slovanských jazyků (pomůže i ruština)

Pro konverzaci ale docela dobře postačí např.

PhDr. Raev, I. - Mgr. Raevová, N. : Bulharština. Praktický jazykový průvodce, Ro-to-m, Bučovice, 1998.

Jirásko, L.  – Leder, L. – Lorenc, J. : Jugoslávské hory, Olympia, Praha, 1987, str. 243-249. slovníček nejpoužívanějších výrazů s přihlédnutím k vysokohorské turistice. 

http://www.volny.cz/makedonija/recnik.htm - slovníček na stránce Sdružení Makedonců a přátel Makedonie v České republice - Makedonska Misla

Základní fráze :

(makedonista by se možná zděsil z následujícího slovníčku, ale „obyčejným“ turistům snad poslouží dobře, uvádím nejběžnější výrazy, z dalších především ty, které se od češtiny zásadně liší)

Obecné 

 

dobar den (dobra večer, dobro utro)

dobrý den (večer, ráno)

 

do viduvanje

nashledanou

 

zdravo

ahoj

 

blagodaram (používá se i srbské "chvala")

děkuji

 

molam, povalati (při výzvě, např. v obchodě)

prosím

 

izvinete

promiňte

 

Kako si?

Jak se máš?

 

Dobar

Dobře

 

Kako se vikate?

Jak se jmenujete?

 

Se vikam

Jmenuji se

 

da

ano (kývá se hlavou, oproti Bulharsku)

 

ne

ne

 

Ne razbiram makedonski

nerozumím makedonsky

 

Od kade (kaj) ste?

Odkud jste?

 

Od češka (slovenska)

Z Čech (Slovenska)

 

Za kade (kaj) odiš

Kam jdeš

 

Za Skopje

Do Skopje

Cestování

 

carinarnica

celnice

 

pasoš (isprava)

pas

 

voz

vlak

 

patnički

osobní

 

elektromotoren

EM – elektrická jednotka

 

brz voz

rychlík

 

karta (bilet)

jízdenka

 

pat

cesta

 

šalter

pokladna

 

Koga odi . za .? Vo kolku satot ide . za . ?

Kdy jede … do …?

 

avtobuska stanica

autobusové nádraží

 

čekalnica

čekárna

 

menuvachnica

směnárna

knižarnica

papírnictví

zabranět (o)

zakázán (o)

  bolnica nemocnice
  soba pokoj

 

stan

byt

 

kukja, dom (doma)

dům

gostilnica

restaurace

Číslovky

 

Číslovky se vyslovují podobně jako u nás, nebo spíše ve slovenštině (s vyjímkou „ř“, pochopitelně, zde uvádím pouze rozdílné číslovky)

 

četiri

4

 

edinaeset

11

 

dvanaeset

12

 

dvaeset

20

 

trieset

30

 

trieset i eden

31

 

četiristotini

400

 

petstotini

500

 

iljada

1000

MAKEDONIE A-Z

Zdroje

Odborná literatura a cestopisy

Rychlík, Jan - Koba, Miroslav: Dějiny Makedonie, Lidové Noviny, Praha, 2003.

Dějiny Jihoslovanských zemí, Lidové Noviny, Praha, 1998.

Věčšij, Oleg : Bulharsko a Makedonie, nákladem E. Beauforta, Praha, 1903. Zajímavý cestopis o cestě ruského cestovatele do Bulharka a Makedonie.

Tejchmann, M. – Pelikán, J. : Dějiny Jugoslávie (1918-1991), Karolinum, Praha, 1996.

Pelikán, Jan : Národnostní otázka ve Svazové republice Jugoslávii : skripta pro posluchače filozofické fakulty Univerzity Karlovy, Karolinum, Praha, 1997.

Hladký, L. : Jugoslávská krize a její historické souvislosti, H&H, Jinočany, 1993.

Dorovský, Ivan : Makedonie : Zrození, nebo obrození národa? Albert, Boskovice, 1995.

Sís, Vladimír : Makedonie, 1914. 

Makedonci a jejich úsilí o národnost. 1923. 

Točko, Ivan : Makedonija, 1961. (AJ)

Průvodci a mapy

Průvodci

Heřmanová, Nina : Cestujeme do Juhoslávie, Šport, Bratislava, 1978. (Hesla : Bitola, Galičnik, Ohrip, Prilep, Skopje, Staro Nagoričane, Stobi, Svati Jovan Bigorski, Tetovo, Titov Veles)

Jirásko, L.  – Leder, L. – Lorenc, J. : Jugoslávské hory, Olympia, Praha, 1987. (Popisy a schématické plánky základních tras pohoří Šar a planiny Vraca, Korabu, Jakupice a pohoří Baba se slovníčkem makedonských výrazů. V pohoří Baba a Jakupica se podle těchto plánků v kombinaci s místním značením dá orientovat. Na pohoří Šar a planinu Vraca)

Lemari, K. : Prvý český průvodce královstvím Jugoslavie, 1935. 

Jihovýchodní Evropa. Svojtka, 2003. Český překlad průvodce Lonely Planet.

Eastern Europe a Mediterranian Europe. Lonely Planet. Několik stránek z této obsáhlé publikace je věnováno základním místům v Makedonii - především však pro ty, kteří tyto průvodce využijí i pro cesty na jiná místa na Balkáně.

Mapy

Jugoslawien, Mazedonien, nakl. Freytag & Berndt, 11 : 500 000

Jugoslávie (se schématickou mapkou Skopje)

Články v časopise Lidé a Země

Šust, Pavel : Makedonský víkend, 1/1999, str. 29-33. Skopje, Ohrid a okolí

Stárka, Vladimír : Kolem Kočanského pole, 6/1978, str. 245-248. Východní Makedonie – města Štip a Kočani a okolí

Stárka, Vladimír : Makedonií podél Vardaru, 8/1978, str. 340-343. Skopje, Titov Veles, Stobi

Habrová, M. : Staro Nagoričane, 11/1973, str. 509. Staro Nagoričane.

Nedoma, František : Stará architektura Makedonie, 3/1978, s. 56-59. Skopje, Staro Nagoričane,  monastýry okolo Skopje, Ohrid a okolí, Bitola, Stobi

Informace a internet

Informační centrum Skopje : Tourist Information Centre (Old Bazaar), tel. 00-389-91-116854, Denně kromě So 8-19, So 9-17

Internetové adresy

http://www.freemusic.cz/clanky/2729.html - První část velmi zajímavé reportáže o pobytu v Makedonii s popisy mnoha zajímavých míst (2003).

http://www.volny.cz/makedonija/ - Sdružení Makedonců a přátel Makedonie v České republice - Makedonska Misla

http://www.exploringmacedonia.com - infromační stránka makedonského ministerstva ekonomiky, velmi dobrá

http://www.skopjeonline.com.mk - stránka o Skopje - hitorie, aktuální dění, zábava, praktické informace 

http://www.soros.org.mk- informace o Makedonii na stránce Sorose. (AJ)

www.macedonia.org - některé základní info k zemi 

www.ohrid.com.mk - informace o Ohridu

Vstup do země

Víza a velvyslanectví

K vízum sledujte také aktualizace na mé stránce o vízech

Podle rozhodnutí makedonské vlády z července 2005 byla pro letní sezónu 2005 (do 15.9.2005) víza přechodně zrušena. Do jaké míry se toto opatření bude opakovat v dalších letech, je prozatím nejisté. Je proto vhodné konzultovat před cestou stránky Ministerstva zahraničí ČR, kde jsou umístěny informace o vízech pro české občany.

Jinak víza jsme v roce 2005 (těsně před zrušením vízové povinnosti) získali na velvyslanectví v Bělehradě, ovšem za dosti vysokou cenu. Samotné vízum stálo 27 EUR, příplatek 15 EUR za expresní vyřízení stejný den (jinak je doba na vyřízení týden) a další zvláštní příplatek 15 EUR si Makedonci účtují za vyřízení mimo Vídeň.

Velvyslanectví Makedonie pro Českou republiku sídlí ve Vídni:: Walfishgasse 8/20, tel. 00 43 1 5128510, fax. 00 43 1 5128512. e-mail: macembassy@ aon.at.
Konzulární oddělení : Po-Pá 10:00 - 13:00,
Víza za podobných podmínek jako kdekoliv jinde (bez příplatku 15 EUR za vyřízení mimo Vídeň). podmínek, pouze do 2. dne.



Další velvyslanectví
Bělehrad : Gospodar Jevremova 34, 11000 Belgrade, tel: +381 - 11 - 3284924, 3284987.

 

Sofia, ul. Žolio Kin 17, vchod 2, apt. 1 (v blízkosti hotelu Pliska na okraji města, autobusy od nádraží), tel. 00 359  2  971 2839, fax. 00 359  2  705 098

úřední hodiny Po-Pá 10-12,

Zde jsem získal víza v roce 2000 za obdobných podmínek jako v roce 2005 v Bělehradě (cena tehdy byla zhruba stejný ekvivalent v německých markách jako dne s v eurech)

Tirana: Skender Bey 6/3, tel/fax: 00 355 42  33036, 42909

Warszawa : Dominikanska 15, tel.  00 482 2  431326, 64-46-72, fax: 00 482 2 431326

Ankara :  Filistin sokagi  30/2-3, tel: 00 90 312 4469204/5, fax. 00 90 312  4469206

Atheny : 13 Maratonodromu, P. Psihico, tel: 00 301 6479585, fax: 00 301 6479572.nejsou navázány oficiální diplomatické styky, zastoupení Makedonie v Athénách nemusí vydávat víza.

Jugoslávie - tranzitní víza

V roce 2005 byla všechna ostatní balkánská víza zrušena, tj. cesta do Makedonie se otevřela ze všech směrů (Albánie, Srbsko, Kosovo, Bulharsko i Řecko)

 

Velvyslanectví ČR

 

Velvyslanectví ČR v Bělehradě : Ambasada Češka republika (zastoupení pro Makedonii), Bulevar Kralja Aleksandra 22, 11000 Beograd, tel. 00 381 11 3230133, 3230134, e-mail belgrade@embassy.mzv.cz..

Velvyslanectví ČR v Sofii : Posoľstvo na Češkata Republika, ul. Panajot Volov, 1000 Sofia, tel: 00 359 2 9461110, 00 359 2 9461111, fax: 003592 9461800, e-mail: sofia@embassy.mzv.cz.

Hraniční přechody

Srbsko

Silniční

Tabanovce dálnice Thessaloniki - Skopje – Belgrad v úseku Kumanovo (MAK) - Vranje (JUG)

Sopot silnice mezi Kumanovo (MAK) a Bujanovacem (JUG)

Pelince silnice mezi Kumanovo (MAK) a klášterem Prohor Pčinski (JUG)

 

Železniční

Tabanovce – nedaleko Kumanovo (hlavní tah Skopje – Belgrad)

 

Kosovo

 

Silniční

Jažince - silnice Tetovo (MAK) - Priština (KOS)

Blace - silnice Skopje (MAK) to Priština (KOS) 

 

Železniční

Volkovo železniční trať Skopje – Priština – Kosovská Mitrovica – Kragujevac (v současné době není používána pro osobní dopravu)

Bulharsko

Silniční

Novo Selo - silnice Strumica (MAK) - Petrič (BLG)

Delchevo – silnice Delčevo (MAK) - Blagoevgrad (BLG)

Deve Bair – hlavní tak Skopje – Sofia v úseku Kriva Palanka (MAK) and Kjustendil (BLG)

Řecko

Silniční

Medžitlia – silnice Bitola (MAK) - Florina (GRE)

Bogorodica – dálnice Belgrad – Skopje – Thessaloniki v úseku Gevgelia (MAK) –Thessaloniki (GRE)

Star Dojran silnice Star Dojran (MAK) - Kilkis (GRE)

 

Železniční

Gevgelia - hlavní trať Belgrad – Skopje – Thessaloniki

Albánie

Silniční

Stenje  - u Prespanského jezera (MAK) , údajně pouze pro občany Makedonie a Albánie

Sveti Naum u Ohridského jezera, klášter Sv. Naum (MAK) and Podgradec (ALB) pouze pro občany Makedonie a Albánie

Kjafasan - silnice Struga (MAK) – Elbasan (ALB)

Blato - silnice Debar(MAK) – Bulqiza (ALB) – pouze pro občany Makedonie a Albánie

Doprava do země

Do země se lze dostat buď přímo vlakem přes Budapest a Beograd nebo přes Rumunsko a Bulharsko (cesta je o 1 den delší)

Vlak

Jízdní řád (2005) - pro aktuální jízdní řády konzultuje IDOS nebo nejkvalitnější spolehlivější jízdní řád na serveru Německých drah.

 

příjezd odjezd   příjezd odjezd
  12.35 EC ↓Praha 13.20  
19.40 N 23.50 K Budapest (N/K) 5.03K 6.20 N
6.30 7.00 Beograd 22.15 22.25
15.44   Skopje          12.55

* přestup v Brně nebo Břeclavi na R 234/EC 70.

Přibližná cena

  Dospělý Mládež do 26 let Děti do 12 let

Praha - Budapest - Beograd - Tabanovci gr. (hranice) a zpět

3550

3550 Kč 1775 Kč
Eurodomino Makedonie (MŽ) 3 dny 600 Kč* 450 Kč* 300 Kč*

Celkem

4120

4000 Kč

2075 Kč

*Včetně ještě jednoho dne cestování po Makedonii.

 

Cena Bratislava-Skopje a zpět na jízdenku City Star**

  Cena EUR Cena v Kč Cena za 1 osobu
1 cestující 103,00 EUR 3100 Kč 3100 Kč

1,5 cestujícího*

128,75 EUR 3862 Kč  
2 cestující 154,50 EUR 4635 Kč 2317,50
2,5 cestujícího 180,25 EUR 5408 Kč  
3 cestující 206,00 EUR 6180 Kč 2060 Kč
3,5 cestujícího 231,75 EUR 6953 Kč  
4 cestující 258,50 EUR 7760 Kč 1940 Kč
4,5 cestujícího 283,25 EUR 8505 Kč  
5 cestujících 309,00 EUR 9270 Kč 1854 Kč
5,5 cestujícího 334,75 EUR 10040 Kč  

* 1 dítě do 12 let = 0,5 dospělé osoby

** podmínky tarifu - nákup min. 3 dny před odjezdem, pouze zpáteční jízdenka platná měsíc, na místě pobyt v noci So/Ne

Autobus

Cesta autobusem je o něco levnější, ale prodlouží se cestou přes Sofii, kde je přestup.  

Praha – Sofia - Skopje

 

   

 

 
  8.30

Praha

8.30
  6.00 Brno 11.15
  8.30

Sofia

8.30
  4.00

Sofia

13.00
  23.00

Skopje

18.00
   

 

 

 Spoj jede v letní sezóně (24.6.-15.9.) denně, jinak z Prahy odjezd v Po, St, Čt, So; ze Sofie Út, Čt, So, Ne

Cena

 

Jednoduchá

Zpáteční

  dospělý

mládež 13-25 let

ISIC

Senioři nad 60 let

děti do 12 let dospělý

mládež 13-25 let

ISIC

Senioři nad 60 let

děti do 12 let

Praha - Skopje

1950 Kč 1755 Kč 975 Kč 3250 Kč 2925 Kč 1625 Kč

Brno - Skopje

1850 Kč 1662 Kč 925 Kč 3150 Kč 2835 Kč 1575 Kč

Letecky

Letecky je možné dopravit se do Skopje několika variantami:

ČSA - přímý let, cena cca 7300 Kč, vč. poplatků (podmínky: nákup letenky alespoň 7 dní předem, pobyt maximálně 1 měsíc, minimální pobyt - noc So/Ne)

Alitalia - přestup v Miláně, cena cca 8900 Kč vč. poplatků (podmínky: omezený počet míst, nákup letenky 72 h po rezervaci, pobyt minimálně noc So/Ne, max. 1 měsíc).

JAT - přestup v Bělehradu, cena cca 9000 Kč vč. poplatků (podmínky: okamžitý nákup letenky, minimální pobyt - noc So/Ne, max. pobyt - 2 mesíce, možný stopover v Belehrade do 3 dnu.

Zajímavou alternativou je letet prímo do Ohridu, letenka z Vídne s Makedonskými aeroliniemi stojí cca 8700 Kc zpátecní i s poplatky.


Prehled letových rádu a dalších informací a letištích ve Skopje a Ohridu.


Cenu lze vygenerovat, případně rezervovat na stránkách www.letenky.cz, www.gtsint.cz, www.letenky.as, www.studentagency.cz

 

Auto

Předpisy, poplatky (na hlavní dálnici z Beogradu do Gevgelije) jsou cca 30-70 MKD za úsek, casto lze platit i v eurech. Bežné auto by melo zaplatit cca 210 MKD za tranzit Kumanovo - Gevgelija nebo cca 100 MKD za úsek Skopje - Tetovo - Gostivar.

Ceny benzínu (2005) : bezolovnatý 95 oktanů - okolo 62 MKD, bezolovnatý 96 oktanu -okolo 65 MKD, nafta okolo 53 MKD, plyn cca 26 MKD (zdroj ÚAMK)

Trasa Praha – Bratislava - Budapest – Beograd – Skopje je cca 1350 km. Pro její naplánování lze použít nekteré z evropských plánovacu - Route Planner nebo Via Michelin.

Doprava v zemi

Vlak

Vlaky jsou v Makedonii méně frekventované než autobusy (s vyjímkou trasy Skopje – Titov Veles) a také pomalejší. na druhé straně jsou levnější a o nic méně pohodlné. Existují navíc slevy pro studenty (ISIC) a mládežníky (EURO <26) ve výši cca 30%, na zpáteční jízdenky cca 20%, skupiny od 5 dospělých lidí mají nároki na 20% slevu.

Makedonské železnice - http://www.mz.com.mk

Jízdní řád vlaků po Makedonii (2005)

1. Skopje – Titov Veles - Bitola

P

P

P

P

 

P

P

P

P

 

 

 

 

 

 

 

 

 

6.10

10.23

16.27

20.27

Skopje

 2.35

6.25

14.35

19.00

5.22

9.33

15.26

19.24

T. Veles

3.22

7.25

15.27

19.58

4.23

8.32

14.24

18.29

Bogomila

4.20

8.29

16.32

20.58

3.27

7.32

13.39

17.40

Prilep

5.15

9.19

17.35

21.45

2.47

6.40

12.55

16.40

Bitola

5.59

10.09

18.25

22.24

 

2. Gevgelija – Titov Veles – Skopje  

EM

Ex

EM

Ex

 

Ex

EM

Ex

EM

 

Ljubljana 

 

Beograd

 

Beograd

 

Ljubljana

 

7.51

12.30

18.37

21.31

Skopje

3.25

6.11

16.11

18.39

7.01

11.48

17.47

20.51

T. Veles

4.08

7.03

16.54

19.35

6.30

11.23

17.19

20.26

Gradsko

4.32

7.31

17.18

20.04

6.05

11.03

16.51

20.06

Vardar

4.50

7.54

17.38

20.31

5.49

10.49

16.34

19.51

D. Kapija

5.05

8.11

17.54

20.46

5.00

10.03

15.50

19.15

Gevgelija

6.10

8.56

19.05

21.31

 

Ath./Th.

 

 

 

 

 

Ath./Th.

 

3 souhrnná doprava – Skopje – Titov Veles

odjezdy Skopje : 2.35, 3.25 (Ex), 6.11, 6.25, 10.50, 13.15,14.35, 15.40 (prac. dny), 16.11 (Ex), 18.39, 19.00, 22.50 (kromě Ne a svátků)

odjezdy Titov Veles : 0.00 (kromě Ne a svátků), 5.22, 7.01, 9.33, 11.48 (Ex), 12.08, 14.30 (prac. dny), 15.26, 17.10, 17.47, 19.34 

4. Skopje – Tetovo - Kičevo

(trať je v současné době mimo provoz)

P

P

P

 

P

P

P

 

 

 

 

 

 

 

7.57

14.30

21.11

Skopje

3.00

6.20

16.30

6.43

13.09

20.08

Tetovo

4.04

7.25

17.35

6.20

12.45

19.46

Gostivar

4.26

7.47

17.57

5.40

12.05

19.05

Kičevo

5.05

8.26

18.37

 5. Skopje – Kumanovo – Tabanovci

 

EM

Ex

Ex

Ex

EM

Ex

 

 

 

 

(1)

 

Thess.

Skopje

3.50

7.10

12.55

15.29

18.45

22.00

Ilinden

4.03

-

-

-

18.58

-

Kumanovo

4.30

7.53

13.28

16.18

19.28

22.41

Tabanovci

4.41

8.35

14.08

16.55

19.39

23.20

 

 

Belgrad

 Ljublj.

Bar

 

Belgrad

(1) 24.6.-10.9.

 

Ex 335

EM

Ex

EM

R 393

R 411

EM

EM

Ex

 

Belgrad

 

 Belgrad

 

(1) Bar

Ljublj.

 

 

Belgrad

Tabanovci

2.20

5.07

5.30

8.30

11.40

15.00

17.00

20.00

21.50

Kumanovo

-

5.19

5.42

8.42

11.57

15.12

17.12

20.12

22.00

Ilinden

-

5.47

-

9.09

-

-

17.41

20.41

-

Skopje

3.04

6.01

6.10

9.23

12.37

15.44

17.55

20.55

22.41

 

Thess.

 

 

 

 

Th./Ath.

 

 

 

(1) jezdí pouze 24.6.-10.9.

Mezinárodní spoje

R 390

Ex 410

R 392

Ex 334

 

Ex 335

Ex 395

R 393

Ex 411

R 391

 

(2)

(1)

 

 

 

 

(1)

(2)

 

 

8.32

 

 

Ljubljana

 

 

 

21.05

 

 

5.53

 

 

Zagreb

 

 

 

0.12

 

16.03

22.15

 

6.50

Belgrad

18.05

21.10

 

7.00

14.00

|

|

8.35

|

Bar

|

|

20.35

|

|

|

|

7.57

|

Podgorica

|

|

21.35

|

|

12.05

17.25

21.10

2.45

Niš

22.20

1.42

8.10

11.23

18.20

7.10

12.55

15.29

22.00

Skopje

3.25

6.10

12.37

16.11

22.41

 

10.13

 

19.15

Gevgelija

6.10

 

 

19.05

 

 

9.05

 

18.00

Thessaloniki

8.52

 

 

  23.45

 

 

23.56

 

 

Athinai

 

 

 

6.16

 

(1) – jede v období 24.6.-10.9.

(2) – Thessaloniki – Athinai jede jen v období 4.6.-1.10.

Ceny a slevy

Slevy :

studenti na ISIC cca 30%, zpáteční jízdenka cca 20%

Příklady cen z Bitoly (MKD)

destinace

plné jízdné

 

studentské

 

 

jednoduchá

zpáteční

jednoduchá

zpáteční

Prilep

65,50

105

46,50

93

Bogomila

105

149

65

130

Veles

154

246

103,50

207

Gevgelija

205,50

401

175,50

351

Štip

209,50

335

146,50

293

Kočani

232

371

162,50

325

Skopj

203,50

335

146,50

293

Tetovo

255,50

408

187,50

375

Gostivar

276

442

193,50

387

Kumanovo

236

378

165,50

331

Tabanovci

244,50

399

174,50

349

Niš

1015

1646

 

 

Belgrad

1601

2431

 

 

Autobus

Autobusová doprava je frekventovanější, ale dražší. jezdí se solidními Ikarusy a díky rozloze země netrvá nejdelší přejezd více jak půl dne. Mezi většími městy jezdí několik společností za stejné ceny několikrát denně.

Autobus je také jedinou možností, jak se dostat do Bulharska (viz doprava do země), Albánie (autobus do Tirany 2 x denně) nebo do Kosova (odj. denně 10.00). Autobusy do Bělehradu 3 x denně do Bělehradu. Dále například 1x týdně do Istanbulu, několikrát týdně do Zagrebu, Ljubljany,

Příklady cen :

Skopje – Ohrid 400-450 MKD (dle trasy)   (cca 3,5-4,5 hodiny)

Skopje – Titov Veles 130 MKD (cca 1,5 hodiny)

Skopje – Bitola    250 MKD

Ohrid – Resen     100 MKD   (cca 1 hodina)

Ohrid – Bitola   160 MKD     (cca 2 hodiny)

Ohrid – Struga  60 MKD(cca 20 minut)

Ohrid – Sv. Naum   120 MKD, poznámka: odjezdy v letní sezóne do Sv. Naumu 6.00, 8.00, 11.30, 13.30 (So, Ne), 15.30, 18.30, zpet ze Sv. Naumu cca o hodinu pozdeji (cca 60 minut)

Ohrid – Štip 380 MKD

Bitola – Strumica 300 MKD

Peníze a ceny

Peněžní jednotkou Makedonie je makedonský dinár (MKD), 1 MKD = 100 para

Kurs v roce 2005 byl 1 USD = 51,25 MKD, 1 EUR = 61 MKD, (černý trh se nevyskytuje)

některé služby – ubytování v soukromí - je možné platit i v USD nebo EUR.

Bankovky se vyskytují v hodnotách 5000, 1000, 500, 100, 50, 10 dinárů, mince 5, 2, 1 dinárů a 50 para (v běžném styku se bankovky velkých hodnot příliš nepoužívají a často prodavači na ulici nemají na 500 a vícedinárové bankovky nazpět.

V průměru je Makedonie na přibližně stejné cenové úrovni jako ČR.

Odhady cen některých pobytů

-Týdenní pobyt v soukromí u Ohridského jezera - okolo 150 EUR na osobu (doprava z/do Skopje, ubytování v soukromí, další výdaje).

-14 denní poznávací pobyt hory + města s minimálními placenými noclehy – cca 70-100 EUR (můj případ v roce 2000 - 90 USD).

Bezpečnost

Makedonie je přes některé „zaručeně hrůzostrašné zprávy“ poměrně bezpečná země. Pozor je nutno si dávat na možné kapesní krádeže v turistických centrech (Skopje, Ohrid). Z bezpečnostních důvodů je však údajně uzavřena oblíbená trekkingová oblast při hranicích s Kosovem - planiny Vraca a pohoří Šar.

Čas

Čas je stejný jako ve střední Evropě (GMT+1)

V Bulharsku je čas posunut o hodinu dopředu (GMT + 2)

Stravování

Makedonská kuchyně

Běžné jsou prvky nejen místní, ale i srbské kuchyně. Především si pochutnáte na kyselém mléce a mléčných výrobcích, převážně s ovčího mléka. Velmi dobrý salát je z rajčat, okurek a paprik, posypaný ovčím sýrem, který známe z Bulharska pod jménem ovčí salát (u nás šopský). Místní specialitou je tafče, vařená fazole, zhuštěná a zapečená s pokrájenou cibulí. (podobně se připravuje i srbský prebranac)

(Heřmanová, Nina : Cestujeme do Juhoslávie, Šport, Bratislava, 1978, str. 53-54)

 

U místních jezer určitě je dobré ochutnat místní ryby, pečené na ohni (Ohrid - místní koran). Jako v celé bývalé Jugoslávii, i zde je možné se najíst pršutu (surová uzená šunka), pod vlivem srbské kuchyně se jí hodně čevapčiče, ražniči (šašlik), džuveč (pečené hovězí a beraní maso s rýží a zeleninou), sarma (zelné listy, plněné masem – z tureckého dolma), pljeskavica (placka z mletého masa, velmi pikantní). Z polévek (čorba - na rozdíl od cernohorské nebo chorvatské supy je hustejší) se jí rybí (u vody), zeleninová apod.

K jídlu se pije Rakija (anýzovka, známá z Turecka, raki, z Řecka, ouzo, nebo z Francie, pastis) a za ochutnání (nebo i odvezení) určitě stojí místní vynikající víno (proslavená je místní odruda Tikveš - http://www.tikves.com.mk. Od tureckých dob se pije hodně káva.

Restaurace

V každé vesnici je minimálně jedna hospoda, ve větších městech bohatá nabídka stravovacích možností. Jídlo v restauraci vyjde cca na 200 MKD, vč. nápojů (pochopitelně podle místa a času).

Jídlo v rychlých občerstveních – okolo 30-60 MKD. I když se jedná o fast food, nejsou to jenom globalizované hamburgery, ale i pečené maso, gyrosy, ryby aj.

Ceny některých produktů (2005)

Základní potraviny :

chléb 1 kg 22-25 MKD, sýr 1 kg 200-250 MKD, salám 1 kg 150-300 MKD, paštiky (dokonce někdy i české) 25-30 MKD, těstoviny 500 g 25-35 MKD, mléko 1 l cca 20 MKD, kola 1 l okolo 80 MKD, cukr 1 kg 30-35 MKD, džus 40-70 MKD

Ovoce, zelenina (cena za 1 kg v letní sezóne)

rajčata 20-40 MKD, papriky 24-40 MKD, hroznové víno 40-50 MKD, brambory 15-20 MKD, cibule 15-20 MKD, broskve 20-30 MKD, melouny vodní (žluté) 15-20, melouny červené okolo 30 MKD, okurky 20-25 MKD, merunky 50 MKD.

Ubytování

Ubytování v Makedonii nemusí být drahá záležitost. Existují nesčetné možnosti.

Hotely – nejdražší varianta, ale jsou v každém městě. Podle místa a vybavení si lacinejší hotel třídy účtuje od 30 EUR nahoru (ve Skopje jsou ceny pochopitelne vyšší).

Soukromí - mnohem zajímavější a v turistických místech také nejrozšířenější. Okolo cest v turisticky frekventovanejších oblastech se najdou nápisy "sobe", které signalizují volné pokoje. Zejména v Ohridu i v letní sezóně zatím nabídka převyšuje poptávku, a tak lze sehnat ubytování i za 5 EUR, bežná cena za nekolikadenní pobyt je okolo 6-10 EUR na osobu, možno platit i v USD nebo MKD).  Ubytování v soukromí lze sehnat i v dalších městech – nejčastěji na autobusových nádražích. Na malých městech a vesnicích lze toto učinit také – stačí najít centrum vesnice – studnu nebo hospodu a někoho se zeptat. Mimo turisticky zajímavá místa (vc. Skopje) však lze ubytování v soukromí sehnat jenom velmi težko)

Kempy : lsít kempinku je rozprostrena rovnomerne po celé zemi, opet je nejvetší koncentrace v turisticky nejexponovanejších místech.

Pod širákem : širák je mimo město v zásadě bezproblémový (na horách to platí téměř stoprocentně), nouzově lze nalézt přístřeší i ve městech. Podmínky se příliš neliší od jiných průměrných evropských míst.

Otevírací doby

Jedná se o typické otevírací doby, které se mohou místně lišit)

Pošta a Telefony

Pošta : pohled do ČR 30 MKD

Telefony : tísňová volání : Policie 92, Požárníci 93, První pomoc 94

volání do ČR (předvolba 00 420) – ca 50 MKD/1 minuta, karta na 100 jednotek 130 MKD

Internet : ve větších a turistických centrech (Skopje, Ohrid) jsou internetové kavárny (cena 60-100 MKD za hodinu)

Předvolba Makedonie 00 389, směrová čísla měst Skopje 91, Ohrid 96, Bitola 97, Strumica 902, Titov Veles 93, tetovo 94, Prilep 98, Štip 92, Kičevo 95, cena 21.80/16,90 Kč/ minuta ve špičce/mimo špičku

Czech Direct z Bulharska 00 800 0420

ZAJÍMAVÁ MÍSTA

K některým místům viz průvodce na stránce Bongo Bongo 

Bitola

Heraclea – asi 2 km za městem jsou zbytky antického města Heraclea, založeného Filipem II. Makedonským (otcem Alexandra Makedonského) v polovině 4. století př. n. l. Připomínáno ještě za byzantských dob jako významné obchodní centrum. (vstupné do areálu 100 MKD, studenti na ISIC zdarma)

Debar

městečko v JZ Makedonii na řece Crni Drim, 62 km S od Ohridského jezera. V 18. a 19. století se proslavilo svou řezbářskou školou. Krásné ukázky prací debarských mistrů lze vidět i v nedalekém klášteře sv. Jovan Bigorski, ve Skopji apod.

Před několika lety postihlo městečko vícero ničivých zemětřesení, ze kterých se ještě celkem nevzpamatovalo.

(Heřmanová, Nina : Cestujeme do Juhoslávie, Šport, Bratislava, 1978, str.152)

Galičnik

malebná horská vesnice ve výšce 1400 m v pohoří Bistrica v JZ části Makedonie, 27 km od Debaru. Je známá tím, že všechny svatby z celého okolí se odbývají dva dny v roce 12.6. a 28.8. Při této příležitosti – naráz se odbývá až 50 svateb – lze vidět bohaté makedonské lidové kroje a zvyky.

(Heřmanová, Nina : Cestujeme do Juhoslávie, Šport, Bratislava, 1978, str.157)

Další literatura : Nedoma, František, Stará architektura Makedonie, Lidé a země, 3/1978, str. 56-59.

Ohrid

Město Ohrid leží u stejnojmenného jezera a v současné době je zřejmě místem s největší koncentrací cestovního ruchu v Makedonii. Přesto si Ohrid dodnes zachovává domáckou atmosféru. V historii je poprvé připomínán ve 2. století př. n. l. jako  osada Lichnidos na významné římské stezce Via Egnatia, spojující Řím s Řeckem. Z této doby se zachovalo římské divadlo, které prošlo nedávno zásadní rekonstrukcí a dnes slouží pro koncertní úcely (v léte pro festival Ohridské léto).

Významným místem se Ohrid stal za byzantské doby, kdy se stal místem první slovanské university, založené biskupem Klimentem Ohridským (mj. žák slovanským věrozvěstů Cyrila a Metoděje) v 9. století. Za vlády bulharského krále Samuila (976-1014) se stalo centrem bulharského státu a kultury (tento fakt casto sloužil Bulharum k ideologickému zduvodnení puvodu Makedoncu jako Bulharu a tím i nároku Bulharska na Makedonii). Až do roku 1767 byl Ohrid duchovním centrem západního Balkánu. Od 11. století se stal také centrem Makedonských Slovanů.

V procesu pokračujícího národního obrození se významnými daty stalo povýšení Ohridského biskupství na arcibiskupství v roce 1958 a o 9 let později jeho nezávislost na srbské ortodoxní církví.

Památky

Pevnost cara Samuila (Kale) – souvisí s legendárním bulharským císařem Samuilem, který v 11. století výrazně rozšířil bulharské území, v roce 1014 byl však na hlavu poražen byzyntskými vojsky. Dnes stojí pouze zbytky hradeb, ale opskytují vynikající výhled na město (30 MKD)

Chrám sv. Sofie (Crkva sv. Sofije)– další památka na dobu cara Samuila, který ji nechal zbudovat na místě starší raně křesťanské baziliky. Po dlouhou dobu sloužil chrám jako biskupský a katedrální kostel v Ohridu. Po dobytí Makedonie jej Turci přeměnili na mešitu. Dnes se zde nacházejí vzácné fresky z 11.-14. století a uvnitř se pořádají koncerty tzv. Ohridského léta. Vstup 100/ISIC 30 MKD

kostel sv. Klimenta (Crkva sv. Klimenta) – na významu získal tento kostel na jednom z ohridských kopců po  přeměně katedrály sv. Sofie na mešitu ve 14. století. Dnes je hlavním poutním místem v Ohridu, konají se zde poutě, procesí a slavnosti. V interiéru kostela jsou nádherné ikony ze 13. a 14. století. Otevreno 9-13, 16-20, vsup 100/ISIC 30 MKD.

Kostel sv. Jana (sv. Jovan Kaneo) – nádherně položený kostel na ostrohu nad Ohridským jezerem. Nejlepší při západu slunce. Byl vybudován v 15. století v klasickém slohu ve tvaru kříže s osmibokou kupolí. (100 MKD)

Kostel sv. Nikoly Bolnického – pochází ze druhé poloviny 14. století a za návštěvu stojí především kvůli vynikajícím nástěnným malbám. Vstup 100/ISIC 50 MKD

Kostel sv. Erazma – kostel vybudovaný na počest biskupa Erasma, prvního křesťanského misionáře ze 3. století. Známý také jako „jeskynní kostel“, díky vytesání ve skále. V interiéru opět velmi dobře dochované fresky.

Okolí Ohridu

Klášter sv. Nauma

první klášter v oblasti vybudovaný v roce 900 srbským králem Štefanem Urošem. Je spojen se jménem sv. Nauma, který je zde také pohřben. Dnes klášter slouží jako luxusní hotel na hranicích s Albánií (za klášterem je hraniční přechod) a přístupný je pouze kostel sv. Nauma se dřevěným ikonostasem ze 17. století a kaplí s náhrobkem sv. Nauma. Z náhrobku se ozývá nepravidelné bušení a místní průvodci tvrdí, že to je bijící srdce sv. Nauma.

Vstup : 100 MKD/ ISIC 60 MKD.

Doprava :

autobusy - odjezdy ke sv. naumu 6.00, 8.00, 11.30, 13.30 (So,Ne), 15.30, 18.30, zpet o hodinu pozdeji. Všechny spoje zajíždejí na zpátecní ceste na albánské hranice. Jízdné 120 MKD.

loď – denně v 10.00 od hlavního nábřeží v Ohridu, návrat v 16.00. Jízdné 300 MKD (pouze zpáteční).

Sv. Zaum

kostel ze na břehu jezera Ohrid, asi 2 km po pěšince od vesnice Trpejce (asi 6 km od sv. Naumu po silnici do Ohridu – autobusy, minibusy). Dostupný pouze po vodě člunem nebo pěšky. dobré místo na táboření, v roce 2000 byl cca o 300 m smerem na jih ke Sv. Naumu pramínek, v roce 2005 jsem jej již nenašel.

Struga

významné rekreační středisko u Ohridu a řeky Crni Drin, každoročně v srpnu se koná literární festival Večery poezie ve Struze.

Literatura : Nedoma, František : Stará architektura Makedonie, Lidé a země 3/1978, s. 56-59. Velmi zasvěcené!!!

Šust, Pavel : Makedonský víkend, Lidé a země 1/1999, str. 29-33.

Prilep

78 000 obyv. Makedonské město, jehož centrum si zachovalo výrazně orientální ráz. Jsou zde historické stavby jednak z tureckého období (několik mešit, sahat-kula), jednak z období Srbského království před tureckou okupací (klášter sv. Archanjela nad městem s dobře zachovanými freskami ze 14. století, kostel sv. Nikoly ze 13. století a další stavby).

kostel sv. Dmitrije – trojlodní kostel z konce 13. století s velkým dómem, oživený slepými arkádami.

Severně od města se vypínají vysoko na skále zříceniny pověstmi opředeného hradu kralevice Marka (Markovo kale, hlavního hrdiny srbských bohatýrských zpěvů. Ve 14. století byl Prilep jeho sídlem, občasnou královskou rezidencí byl již za cara Dušana.

Výlety : klášter Treskavec z první poloviny 13. století s kostelem Nanebevzetí Panny Marie s freskami z různých období. Stojí na vrchu Zlatovrh (10 km).

(Heřmanová, Nina : Cestujeme do Juhoslávie, Šport, Bratislava, 1978, str. 206-207)

Skopje

Informace

Tourist Information Centre (Old Bazaar), tel. 116 854, Turistické informacní centrum je za Vardarským mostem u vchodu do starého mesta po levé strane

Denně kromě So 8-19, So 9-17, zdarma brožura o Skopje v AJ se základními informacemi o památkách a důležitými adresami.

Velvyslanectví

Albánie -  Hristijan Todorovski Karpoš 94/A, tel. 614 636, fax 614 200

Bulharsko – Zlatko Šnajder 7, tel. 116 320, fax 116 139

Srbsko a Černá Hora – Pitu Guli 8, tel. 129 298, 131 299, fax 129 427

Slovensko (konzulát) – Skopska crvena opština bulvar, tel. 137 095, fax 122 105

Další organizace

UNMIK (United Nations Interim Administration Mission in Kosovo), M. H. Jasmin bulvar. „Nova Makedonija“, tel. 212 920, fax 212902

UNHCR (United Nations High Commissioner for Refugees), Zeleznicka 53, tel. 118 641, 161 419, fax 131 040

OBSE (OSCE Spillover Monitor Mission), Marsal Tito 19/2, tel. 111143, fax 111267

Ministerstvo zahraničí (konzulární oodělení), Dame Grujev 6, tel. 110 333, fax. 115790

Památky

Skopje je rozdělené Kamenným mostem na starou a novou část. Stará část si zachovala atmosféru osmanského období (byť se z mnohých domů stal turistický skanzen) s dochovanými domy, většinou z 19. století, kterým vévodí Kale (pevnost).

Nová část byla vybudována po roce 1963, kdy město postihlo ničivé zemětřesení. Přestože nese rysy socialistického realismu, nevypadá zdaleka nijak brutálně.

Kamenný Most přes Vardar je symbolem města a dnes symbolicky rozděluje starou a novou část města. byl vybudován v 15. století.

mešita Mustafa paši – postavena na konci 15. století jako pamětní mešita Mustafa paši. Roku 1963 poničena zemětřesením a znovu opravena. Ukázka klasické osmanské architektury.

kostel sv. Spasitele (sv. Spas)– nenápadný kostelík nedaleko na cestě od kamenného mostu k citadele (Kale) skrývá nádherný dřevěný ikonostas, práce 3 řezbářů (bratři Petar a Marko Filipovski a Makarij Fcrkovski) z vesnice Debar z první poloviny 19. století. Na dvoře kostela je pohřben jeden z největších makedonských (nebo bulharských) revolucionářů Goce Delčev (1872-1903, jeden z vůdců Vnitřní makedonské revoluční organizace, zastřelen při tzv. Ilindenské vzpouře v Kicevu v roce 1903). Dnes má zde malé muzeum. Vstup do kostela+muzea 60 MKD.

Kale (pevnost) – poprvé připomínána okolo 6. století n. l., později se stala osmanskou pevností. Zbytky částí hradeb a strážní věž. Dnes upravena na park, v létě se často konají koncerty pod širým nebem, divadelní představení a jiné kulturní akce. V pevnosti je dále muzeum moderního umění.

Čaršija (Starý bazar) – přestože část již nenávratně zmizela, starý bazar si nadále zachovává jistý orientální ruch.

Lázně Da’uda paši – u vchodu do starého města, téměř naproti autobusovému nádraží. Dříve jedny z největších městských lázní, vybudovaných v 15. století tehdejším místodržitelem Da’udem pašou. Dnes přeměněny na galerii.

Staré nádraží – pokud přijedete vlakem z jihu (Titov Veles, Bitola, Recko), upoutá vás možná věž starého nádraží. Hodiny na ní ukazují 5.17, tedy přesně okamžik, kdy 26. července 1963 postihlo Skopje katastrofální zemětřesení. Dnes je zde umístěno muzeum hlavního města Skopje.

mešita Aladza – jedna z nejstarších mešit v Makedonii, pochází z první poloviny 15. století.

Další literatura

Nedoma, František : Stará architektura Makedonie, Lidé a Země 3/1978, s. 56-59

Šust, Pavel : Makedonský víkend, Lidé a Země 1/1999, str. 29-33.

Stárka, Vladimír : Makedonií podél Vardaru, Lidé a Země, 8/1978, str. 340-343.

Staro Nagoričane

Prohlížím turistickou mapu Jugoslávie, označující různé kulturní památky. Naše škodovka si to uhání po pěkné asfaltové silnici od Niše do Skopje. U městečka Kumanavo odbočujeme. Čeká nás asi 20 km jízdy po velmi špatné silnici a potom ještě kousek polní cestou do Staro Nagoričane. Mapa nás nezklamala.

Nacházíme zde pravoslavný monastýr – cerkva sv. Georga – který byl založen r. 131. Patří mezi nejstarší kulturní památky Jugoslávie. V letech 1313-1318 vytvořil Eutichi Michail v celé vnitřní části kláštera, po stěnách i na stropě, překrásné barevné fresky. Protože ve velmi dobrém stavu přetrvaly celá staletí, bylo zde před patnácti lety vybudováno malé muzeum. Kolem najdeme ještě zbytky starého pravoslavného hřbitova. (fakt z roku 1958)

(Habrová, M. : Staro Nagoričane, Lidé a Země, 11/1973, str. 509.)

Vesnice  a kostel v Makedonii, 13 km V od Kumanova. Místní kostel sv. Jurije dal postavit začátkem 14. století Král Milutin. jeho fresky ze stejného období jsou reprezentační ukázkou makedonského malířství 14. století. Uměleckou cenu má i místní ikonostas.

(Heřmanová, Nina : Cestujeme do Juhoslávie, Šport, Bratislava, 1978, str. 230)

Další literatura : Nedoma, František : Stará architektura Makedonie, Lidé a země 3/1978, s. 56-59.

Stobi

Vykopávky antického města Stobi, 82,5 km J od Skopje nedaleko obce Gradsko (4,5 km), při ústí řeky Crna do Vardaru.

Ve 4. století n. l. bylo Stobi hlavním městem římské provincie Macedonia Secunda. Archeologové při dosavadním průzkumu odkryli amfiteátr, městské lázně, baziliku, několik paláců a domů. Významné jsou nálezy množství soch a uměleckých předmětů z helénského a římského období

(Heřmanová, Nina : Cestujeme do Juhoslávie, Šport, Bratislava, 1978, str. 230)

Další literatura :

Stárka, Vladimír : Makedonií podél Vardaru, Lidé a Země, 8/1978, str. 340-343.

Nedoma, František : Stará architektura Makedonie, Lidé a Země 3/1978, s. 56-59

Sveti Jovan Bigorski

Klášter v JV výběžku makedonie, 25 km SZ od debar, nedaleko obce Rostuše, která leží při cestě Ohrid – Tetovo.

Zakladatelem kláštera je srbský král Štefan Namajič ve 12. století. Nejcennější je v něm vyřezávaný ikonostas z let 1830-1840, dílo lidových umělců z obce Gari u Debaru (tzv. debarská škola, srov. dřevěný ikonostas v kostele sv. Spasitele ve Skopje). Velké klášterní ubytovny z 18. století, vybudované mnichem Ilanonem, představují zajímavou stavební jednotku.

(Heřmanová, Nina : Cestujeme do Juhoslávie, Šport, Bratislava, 1978, str. 232)

Tetovo

36000 obyv., 42 km JZ od Skopje na úpatí Šarské planiny. Ve staré turecké části města, která si zachovala doposud orientální ráz, jsou významné památky : mešita Šarena džamija ze 17. století, pozoruhodná nejen architektonicky, ale i svou vnitřní výzdobou. Název (Pestrá) dostala díky pestrým geometrickým a rostlinným ornamentům, které pokrývají celý exteriér této stavby. Z dalších památek – aman – turecké lázně (hammam, z roku 1496), které jsou dodnes v provozu, dervišský klášter – tekije (tekke), staré domy zámožných Turků, turecký most apod.

Z Tetova vede lanovka na jeden z nejvyšších vrcholů Šarské planiny – Popovu Šapku (1785 m). Místní svahy patří k nejkrásnějším lyžařským terénům Makedonie.

(Heřmanová, Nina : Cestujeme do Juhoslávie, Šport, Bratislava, 1978, 235-236)

Tekke Arabat Baba – vybudována v 18. století jako místo náboženským obřadů významné osmanské dervišského řádu bektášíjů. Dnes sídlo Národního muzea.

Titov Veles

36000 obyv. Město v Makedonii, 52 km JV od Skopje, na řece vardar. Město má krásnou polohu, rozprostírá se polokruhovitě na obou březích řeky na mírných terasách. Stará část města s úzkými uličkami a typickými domky má převážně orientální ráz. Pozoruhodný je místní kostel sv. Pantělejmona a v blízkosti města klášter sv. Dmitrija.

(Heřmanová, Nina : Cestujeme do Juhoslávie, Šport, Bratislava, 1978, str. 236).

Horská pásma

Baba

národní park Pelister od roku 1948 na ploše okolo 12520 ha. Pohoří Baba se rozkládá v jižní části země u makedonsko-řecké hranice na východ od Prespanského jezera a odděluje Prespanské jezero od Pelagonské nížiny s městem Bitola.

Nejvyšší horou je Pelister (2601) s televizní stanicí a je velmi populárním turistickým místem Makedonců.

Přístup : Východisky pro nástup do hor jsou vesnice Krani nebo Lubojno (obě dostupné autobusy z Resenu na silnici Ohrid – Bitola) nebo z Bitoly (autobusy směr Trnovo).

Popis oblasti viz Jirásko, L. – Leder, L. – Lorenc, J. : Jugoslávské hory, Olympia, Praha, 1987, str. 236-241 (vč. schématické mapky)

Jakupica

Centrální část Makedonie vyplňuje rozsáhlé pohoří Jakupica. Celé pohoří je tvořeno čtyřmi horskými pásmy – Jakupica, Golešnice, Dautica a Karadžica. Nejvyšší horou je Solunska Glava (2540 m), jejíž okolí je turisticky nejpřitažlivější.

Přístup : Solunska Glava leží zastávky Oreše (ve směru od Bitoly zastávka před Bogomilou, neobydlená se zbytky výpravní budovy, možnost táboření s tekoucí vodou) na trati Bitola – Titov Veles. Zastavují zde všechny osobní vlaky (patnički).

Popis oblasti viz Jirásko, L. – Leder, L. – Lorenc, J. : Jugoslávské hory, Olympia, Praha, 1987, str. 236-241 (vč. schématické mapky)